Silvestr

1. ledna 2017 v 19:46 | Sammael |  Svatí
Včera nám skončil další Pánbožkem →požehnaný rok, v němž jsme mohli zakusit přemíru Jeho lásky. Mimo jiné i ve formě dalších teroristických útoků spáchaných Pánbíčkovým jménem, které však mají samozřejmě na svědomí radikální fanatičtí →heretici. Ti s autentickými herními →pravidly nemají nic společného, jakkoli musíme naneštěstí přiznat, že mají pro své krvežíznivé postoje stejně dobrá →teologická lživysvětlení, jako my umírnění.

Víra v brutálně umučeného židovského kazatele, jehož fotřík →páchal napříč starověkem jednu →magickou genocidu za druhou, má naštěstí i svou veselejší stránku. Dnes se pro klid vaší nesmrtelné dušičky podíváme raději na životní příběh dalšího ze →svatých munchkinů KatoLARPu, →papeže Silvestra. Jeho příběh má tu nespornou výhodu, že nekončí krvavě a vlastně takřka neobsahuje násilí. Rozmilý poupa se totiž sympaticky omezil jen na politické machinace a úpravy herního lore.

Profilovka na Tinderu.

V Silvestrově době musel ještě KatoLARP tvrdě bojovat s konkurenčními pohanskými akcemi o vládu nad Římskou říší. Tehdejší císař Dioklecián praktikoval vůči konkurenci osvědčenou strategii argumentace bičem a náš hrdina, který věřil jiným nedokazatelným pověrám, než bylo zrovna v módě, se musel skrývat v lesích. Protože herní svět Církve nezná profesi hraničářů, věnoval se tento Tarzan pravděpodobně intenzivnímu →nicnedělání, jakož i dalším chvályhodným aktivitám.

Protože byli →orgové v oněch časech ještě tolerantnější a osvícenější než nyní, bývalo zvykem nové hráče do vyšších ranků nikoli jmenovat, ale volit. Takto se po smrti svého předchůdce vyšvihl do papežské Svaté stolice i Silvestr. Měl to štěstí, že zastával úřad v době, kdy se situace začala otáčet a zastánci nedokazatelných →pověr KatoLARPu dostali vůbec poprvé možnost legálního veřejného hlásání pravd →evangelia.

Císař a papež si notují. KatoLARP vždy rád získával následovníky mezi
bohatými a mocnými, →na rozdíl od Ježicha.

Tehdejší císař Konstantin si totiž povšiml, že čáry máry pohanských hráčů nedodávají jeho armádě dostatek bonusů a obrátil se proto k Pánbožkovi. Ten mu seslal (nejspíš skrze houbičky či jinou substanci) vidinu zářícího →krucifixu (či možná spíše řeckých písmen chí a ró, ale co na tom sejde) spolu s dovětkem: "V tomto znamení zvítězíš." Císař skutečně vyhrál a magie katolarperů si získala jeho úctu.

Věnoval proto Silvestrovi pahorek věštců, zvaný též Vatikán, který se od té doby stal důstojným celosvětovým centrem největšího LARPu →historie. Neschopné šarlatány nahradili ctihodní →kněží, přičinliví →jáhnové a bohabojní →laici nadaní kritickým myšlením, příhodnou neznalostí →základní matematiky a záviděníhodnou kreativní (a leckdy kreacionistickou) →argumentační impotencí.

Poupa se zbavuje draka a provádí nekromancii. Raněkřesťanský →fanouškovský komix.

Ne vše se však Silvestrovi dařilo tak dobře, jako příkladná symbióza s císařem. Kristovo stádce se ocitlo pod útokem →hříšných bludařů, jako byli ariáni, nestoriáni nebo donatisté. Mnoho problémů vyřešil kámoš Konstantin svoláním koncilu, což ale paradoxně papeže docela nakrklo. Žádný organizátor totiž nemá rád, když se mu nižší herní ranky montují do přípravy herního zážitku.

Silvestr však čelil rozkolníkům i jinými způsoby. Vycizeloval například pravidla pro herní prostory a jejich užívání, zavedl do užívání řadu konceptů týkajících se →mše svaté. Zároveň se staral o to, aby KatoLARP zapustil v římské společnosti pevné kořeny a nemohl být opětovně vytlačen konkurencí. Protože vedl akci poklidně jako dobrý hospodář, spadají do jeho magické sféry vlivu domácí zvířata a také úroda.

Po tomto papeži je též pojmenované herní vyznamenání, nejnižší v hierarchii řádů udílených Svatou stolicí. Protože nemá takovou hodnotu, mohou jej obdržet i pravoslavní schizmatici, protestantští heretici a dokonce i pomýlení židolapeři a islarpeři (zvaní též muslimové).

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kryštov psohlavý Kryštov psohlavý | 1. ledna 2017 v 22:32 | Reagovat

Musím poukázat na to, že v rámci KatoLARPu existuje specifická odrůda mnichů (viz. příslušný článek), kteří by se dali označit za ekvivalent hraničářů. Nazývají se poustevníci a jejich náplní je v podstatě to samé co mají na starost Hraničáři v konkurenčních akcích. S tím rozdílem že nestřílejí z luku, ani neloví skřety kteří překročí hranice, ale veškerý svůj herní čas věnují nic nedělání (viz. článek Modlitba)

2 Sammael Sammael | 2. ledna 2017 v 11:39 | Reagovat

[1]: Mea culpa, kolego. Vždy zapomínám, že se pod křídla naší milované akce vleze úplně všechno.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama