Válka na nebesích

15. prosince 2016 v 15:03 | Sammael |  Dějiny spásy
Na počátku stvořil Pánbožko →anděly, své mocné duchovní služebníky a podržtašky. Největší mezi nimi se jmenoval Lucifer, ten, který nosí světlo. Vládl mocí, s níž se nemohl srovnávat ani →Metatron, pokud bychom předpokládali, že je tento součástí lore KatoLARPu. Stal se natolik pyšným, že povstal proti svému stvořiteli a v ohromné válce na počátku věků vedl andělskou rebelii.

→Nejsvětější trojka -- respektive Fotr, který tehdy ještě nebyl ničí fotr, Synátor, který ještě nebyl svůj vlastní syn a nejmenoval se Ježek a samozřejmě Puch svatý -- mohla vzpurné bytosti zničit jediným pšouknutím, což Luciferovi v jeho neskonalé inteligenci jaksi nedošlo. Naštěstí pro něj je Pánbíček tak trochu srab a svoji →ničivou magii používá jenom proti bezbranným, kteří mu to nemůžou vrátit.

Vyslal proto archanděla Michaela, aby provedl něco jako první →exorcismus (rozumějte, nakopal Lucifera do zádele). Ten navlékl zbroj, popadl meč a kopí a vydal se s povstalci zatočit. Pánbožkovi se tehdy údajně vzepřela až třetina jeho služebníků. Takový otřes boží sesle na →nebesích nezažila nikdy předtím, ani nikdy potom.

Jak vidno, nadpozemský zápas doprovázela i epická hudba.

Rozhořela se bitva, během níž byli rebelové sraženi z nebes jako padlí andělé neboli démoni. Michael osobně porazil Lucifera a svrhl jej za jeho vojsky. Ten v exilu přijal jméno Satan a s Pánbožkem brzy pochopili, že se vzájemně potřebují. Ďábel totiž udržuje v provozu →peklo, které je klíčovým motivem katolické →teologie. Kdyby se na to jednoho dne prostě vykašlal, →orgové by už nemohli zastrašovat →prosté hráče a celý LARP by se rozpadl.

Katolarpeři by mohli vesele páchat →hříchy a kašlat na →zpověď, protože by je mohl Pánbíček po smrti strčit nejhůř tak do →očistce, kde se to ještě dá přežít.

Pánbožko →fandí z pozadí svému šampiónovi.

Jelikož taková situace (nejspíš) ještě nikdy nenastala, lezou hráči raději do zadku archandělu Michaelovi, například lichotící →modlitbou. V mezičase potom děkují Pánbožkovi za →požehnání a odvrácení satanských svodů, přestože Nejvyšší proti ďáblovi nic nemá a často ho využívá na špinavou práci, když nechce mít sám krvavé ruce -- třeba když nechá mučit biblického literárního hrdinu Joba.

Proč kdysi Lucifer vlastně povstal, není známo ani těm nejulhanějším teologům, přestože se takoví občas pokusí alespoň o nějakou hypotézu. Jako například:

  • Anděl si sedl na Pánbíčkovu stoličku. Vládce všeho tvorstva má totiž kromě již v článku zmíněné disociativní poruchy osobnosti (Velká trojka) ještě i poruchu obsedantně kompulzivní, na jeho věci se nesahá.
  • Lucifer se nechtěl poklonit při příležitosti stvoření člověka. On ale vlastně taky možná dost dobře nemohl, neboť je duchovní, tedy nehmotná, neexistující, fiktivní bytost. Ale takové drobnosti teologům nevadí.
  • Nelíbilo se mu, že si chce udělat Pánbožko výlet, nabaluje svatou Mařku a chce s ní mít svého syna, sebe. To je docela pochopitelná motivace a myslím, že byste možná reagovali stejně, když by k vám někdo přišel s tím, že ho musíte porodit.
Nepleťme si prosím Satana se →Satanem Klausem, v detailech se od sebe liší.

Ať už to bylo jakkoli, otevřela tato událost takzvané dějiny spásy, tedy polomýtickou, polohistorickou storku o tom, proč je KatoLARP nejlepší akce ze všech. Na těchto stránkách ji budeme systematicky zpracovávat i nadále.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama