Dvanáctka

18. prosince 2016 v 14:29 | Sammael |  Svatí
Když se naše akce kdysi dávno oddělovala od ŽidoLARPu, potřebovali →organizátoři nějaký →teologický koncept, který by jim pomohl nárokovat si vládu nad dosud nejednotnými hráči. Vymysleli proto koncept →biskupů, pastýřů církve, kteří mají coby pastýři svých →ovcí reprezentovat nejvyššího Šéfa, Ježicha Krista. No, a aby se biskupové nepřemnožili, může je vytvářet (světit) zase jenom další biskup. No a takhle to jde zpátky v čase až k apoštolům. Tedy prý.

Slavné skupinové foto během Poslední večeře, které Leonardo da Vinci vytiskl na zeď.

Apoštolové byli v podstatě Ježkův superhrdinský tým, něco jako Avengers nebo Justice League. Nestřežili ale spravedlnost a nebránili tuto planetu před emzáky, namísto toho šířili svou volnočasovou aktivitu mezi ostatní lidi. Předtím, než Ježich odletěl do →nebíčka, následovali ho jeho učedníci všude, kam se jejich Šéf nachomýtl a způsobovali tak zpravidla svým hostitelům značné logistické problémy, protože měli věčně hlad.

Ježek se sice občas nechal ukecat a využil svých →kouzelných schopností k přivolání ryb do sítí či podobným kouskům, které zaznamenává přehled →magie v Bibli, zároveň však musel na své sebevražedné misi udržovat určitý stupeň utajení. Proto povolil apoštolům, aby se živili paběrkováním na polích. V krajním případě pak celá partička vyrazila vyjíst sestry Martu a Marii, kterým bylo blbé Ježka odmítnout, protože jim →oživil bráchu Lazara jako zombii.

Dalším úkolem apoštolů bylo sledovat Ježichovy kousky a poskytovat božímu Synátorovi potřebný feedback. Nejlepšími análními speleology byli Jan, →Petr a Jakub, takže je Ježich vzal s sebou, aby viděli jeho nejdrsnější kousek, proměnu na hoře Tábor. Tam si k sobě Šéf vyvolal ještě několik starozákonních postav, aby vypadal epičtěji a aby se Židům líp přecházelo k novému LARPu.

Zde učedníci pózují bez Ježka, který je tudíž pravděpodobně za fotoaparátem.

Blížil se však významný svátek Pascha a Ježek nechtěl, aby jeho věčně hladoví učedníci zase dělali problémy. Pronajal tedy večeřadlo. Naneštěstí už mu nezbyly prachy na obsluhu, tak ji zajistil osobně. Lámal chleba a rozdával ho, z čehož později vznikl mezi apoštoly zábavný rituál →mše svaté, který paroduje Ježichovu neschopnost používat pro krájení příbor.

Jeden z učedníků ale neměl dobré úmysly a v průběhu zábavy se diskrétně vytratil. Byl to →nesvatý →Jedáš z Iš Karotky, který prodal Ježkovu sbírku známek za třicet stříbrných, dostal depresi a oběsil se. Tehdy už úřadům vytekly nervy a Ježich byl zatčen. Jeho povedení kamarádíčkové apoštolové se zmohli jen na jedno useknuté ucho a pak zmizeli ve tmě, přičemž někteří na úprku zapomněli i na oblečení.

Naštěstí se jim Ježek po třech dnech od →křížové cesty a následného přibití na →krucifix zase vrátil a užili si společně ještě spoustu srandy s prostrkávání prstů dírami po hřebech, vzájemného trollení a Ježichova nového triku, schopnosti teleportace. Po nějaké době to Šéfa omrzelo, předal vedení rodícího se KatoLARPu a vylevitoval skrz oběžnou dráhu Jupitera okolo nejbližšího kvasaru až na konec nekonečného vesmíru a pak k Fotrově sesli.

Ježich přednáší apoštolům v rámci intenzivního kurzu lovu lidí,
který zaštítila Evropská unie.

Apoštolové se potom věnovali evangelizaci (→misiím), →apologetice a dalším disciplínám olympijského lhaní až do své, zpravidla násilné, smrti.

Šimon, který se proslavil pod přezdívkou Petr, skála, byl zhruba stejně natvrdlý, jako jeho přezdívka. Přesto získal od Šéfa klíče od nebe, stal se prvním →papežem a dokázal provádět léčivá zaříkadla, zabíjet kouzlem či chodit po vodě, byť v této disciplíně má pořád ještě co dohánět. Všechny schopnosti mu ale nepomohly, když ho Ježek poslal zemřít do Říma.

Ondráš Dvojrodý kopíroval Pánbožka svou disociativní poruchou osobnosti. Na rozdíl od →Velké trojky v sobě ale neukrýval tři bytosti, ale jenom dvě. Jedna byla učedníkem Jana Křtitele (evangelium podle Jana) a druhá rybářem v Betsaidě a Šimonovým bratrem (Marek, Matouš). Byl ukřižován na krucifixu ve tvaru X a stal se proto patronem rodu Boltonů ze Hry o trůny.

Kuba Zebedekula měl ještě míň štěstí, zemřel hned jako první z apoštolů. Poté, co se podle tradice vrátil z dovolené ve Španělsku, nechal mu Herodes Agrippa useknout kokos. Kubovi fanoušci si to vyložili tak, že v Palestině o jejich učitele nikdo nestojí a odvezli proto jeho →relikvie do dnešního Santiaga a založili tak nové prosperující poutní místo.

Lov lidí v praxi.

Honza Evangelista byl Kubův bratr a oblíbený apoštol Ježicha, přestože pravděpodobně nenapsal žádné evangelium a možná ani není totožný s novozákonním učedníkem, kterého Ježek miloval. O povaze této jistě čistě platonické lásky bez →hříchu také mnoho informací nemáme. Jisté je, že Honza jako jediný apoštol zemřel přirozenou smrtí.

Mnoho toho nevíme ani o Fildovi, takže musíme využívat i nekanonické, →fanouškovské zdroje. Podle nich se tento hrdina raného KatoLARPu věnoval zejména kázání a kouzelnému léčení, než byl popraven buďto stětím, nebo ukřižováním. Nám se v redakci více líbí druhá možnost, podle níž se Filda z popravy teologicky vykecal, ale nechal dav osvobodit pouze kolegu Bártoloměje, neboť si sám přál zemřít mučednickou smrtí. To je aspoň herní zápal!

Bártoloměj sám se vydal přes Indii do Arménie (WTF?), kde jej nebožáka stáhli z kůže. Před →andělským tribunálem se proto soudí s Ondrášem o patronství rodu Boltonů, zatím neúspěšně.

Dvojče Tom získal svou přezdívku nikoli proto, že by měl v oblibě dvojhlavňové brokovnice, ale zcela prozaicky jako jedno z dvojčat. Proslavil se hlavně racionálním a skeptickým náhledem na zázraky, který mu právem vynesl Ježkovo pokárání. Rozum do KatoLARPu přeci nepatří! Tom nakonec založil vlastní, konkurenční větev křesťanských akcí, byl ale zavražděn a katolarpeři později v dějinách jeho církev zpětně pohltili.

Celník Matúš věnoval svůj život sofistikovaným finančním podvodům, takže se Ježichovi skvěle hodil. Zbytek kariéry věnoval neméně fundovanému zpracovávání Ježkových dobrodružství, která nabyla takové obliby, že to dotáhla až na součást lore (evangelium podle Matúša). Zemřel údajně buďto v Turecku, nebo v Etiopii. To je sice dost daleko od sebe, ale co naděláš.

Malý Kubík se mezi apoštoly krčí ve stínu Kuby Zebedikuly. Možná byl bráchou Matúše, možná dokonce i samotného Ježka. Zemřel buďto v Jeruzalémě z rozkazu již zmíněného Heroda Aggripy, nebo v Egyptě na ukřižování, mezi učedníky docela rozšířenou chorobu, kterou je nakazil Ježich.

Jedáše Tedáše si nesmíte plést s významnějším Jedášem z Iš Karotky. Občas se mu říká také Jedáš Fanatik, protože to byl cvok i na benevolentní poměry KatoLARPu. Byl údajně vegetariánem, →pokřtil prý arménského krále a pak se vydal do Sýrie, kde si na něj počíhala parta dřevorubců, kteří ho vzali sekerou.

Spolu s ním to schytal i kolega učedník Šimon Fanatik. Jelikož si už ale krvelační pracovníci těžby dřeva otupili na Tedášovi sekeru, rozřezali ho místo toho pilou na kusy.

Šimon Fanatik hrdě vystavuje pilu.

Posledním z původního týmu apoštolů byl Ježkův homobrácha Jedáš z Iš Karotky, jehož jsme už dříve zpracovali v samostatném článku.

Po jeho zrádném prodeji známek a sebevraždě bylo nutné tým doplnit do původního počtu, což učedníci sofistikovaně provedli náhodným losem. Vznikl tak třináctý apoštol Matěj, který si ale většinu času připadal spíš jako páté kolo od vozu, protože toho s Ježichem moc nezažil. Vydal se nesměle hlásat evangelium ke Kaspickému moři. K jeho úlevě ho tam brzy potkala mučednická smrt -- pokud se to tedy nestalo v Jeruzalémě ukamenováním, což je konkurenční verze příběhu. Ale tak to už holt v KatoLARPu bývá.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama