Turínské plátno

16. října 2016 v 12:22 | Kryštov psohlavý |  Fanoušci
Je skutečně fajn když se →fanoušci inspirovaní herním lore vrhnou se štětci nebo dláty a vyrobí něco s tématikou KatoLARPu. Některé jejich výtvory se staly tak populárními, že se dokonce nakonec samy dostaly do →pravidel a slouží jako →relikvie. Dnes bych chtěl hovořit právě o jednom takovém, rozebrat zde jeho lore, schopnosti a okolnosti vzniku. Řeč je o turínském ubrusu, kterému se také říká Turínské plátno.

Turínské plátno není ani náhodou jediným Ježkovým fanartem. (Independent)

Trochu ke skutečné historii plátna, jak ji zrekonstruoval hagiografický (tj. pseudohistorický) tým našeho webu. Jednoho podzimního večera kolem roku 1360 (plus mínus 15 let) jedna tichá žena v domácnosti rozlila na ubrus polévku. Když se pokoušela vzniklou skvrnu vytřít, tak její pozornosti neuniklo, že rozlitá polévka vypadá skoro jako člověk. Rozhodla se tedy navařit další kotel polévky a obraz na ubruse dokončit. Původně ani neměla v plánu namalovat Ježicha, tak nějak to vyplynulo ze situace. Polévkový obraz obdivovali všichni sousedi až na manžela autorky, který se do ubrusu jednou omylem vysmrkal a tím zmátl řadu vědců, kteří obraz na ubruse posléze zkoumali. Každopádně malba zaujala tamního →kněze a ten se rozhodl o tomto fanartu informovat →org tým KatoLARPu, který se nakonec rozhodli vypracovat lore a udělat z ubrusu relikvii.

Plátno má velkou historickou hodnotu, neboť z něj můžeme usuzovat na rozměry středověkých stolů v místě původu.

Jak každý hráč určitě, ví tak Ježich trpěl ke konci svého života depresemi (viz Getsemanská zahrada), vyvrcholivšími pokusem o sebevraždu. Když se mu zdánlivě povedla na Golgotě, tak ho sundali z kříže, mrtvolu zabalili do ubrusu, který rychle sebrali v nedaleké hospodě a hodili do nejbližší díry. Tu zavalili šutrem (pravděpodobně kvůli obavám ze zombie). Po třech dnech se skupinka holek včetně Ježichovy osobní prostitutky Marie Magdaleny vydala k hrobu, aby Ježichovi dopřáli poslední potěšení (namazání olejem atd.).

Poté, co došli na místo určení, zjistili, že šutr je odvalen a hrob je prázdný, zůstal tam jen ubrus. Obavy se potvrdily, Ježich vstal z mrtvých jako zombie. I přesto pokračoval ve vyučování základních pravidel LARPu. Poté, co jej unesli mimozemšťani a Ježich ještě z paprsku křičel, že se vrátí, se začala pravidla šířit nejdříve ústně. Asi o sto let později byla sepsána moderní Bible. Co se týče hospodského ubrusu, ten je postupně přesouván z Jeruzaléma přes Edessu a Konstantinopol, až skončí ve středověké Itálii ve městě Turín. Když nocovalo v Chambéře roku 1532 tak jim tam plátno tak trochu blaflo, ale přežilo (i když poněkud ohořelé).

Negativ. Místa obzvláště pocákaná polévkou jsou dodnes viditelná.

Turínský ubrus je skutečně úžasným příkladem toho, jak orgové vycházejí vstříc fantazii a umu fanoušků Katolarpu. Není pochyb o tom, že pokud se i vám povede podobně zdařilý katofanart, tak i ten se bude moci dostat do herního světa jako relikvie -- může to být skutečně cokoliv.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama