Nejsvětější Trojice

16. září 2016 v 19:18 | Sammael |  Svatí
Abychom pochopili v KatoLARPu dost důležitý koncept Nejsvětější trojice, musíme trochu zabrousit do historie. V době vzniku naší akce, tedy okolo přelomu letopočtu, nabíraly na popularitě tak zvané monoteistické LARPy -- tedy akce s příběhovým pozadím založeným na jednom božstvu. Průkopníkem tohoto konceptu byl Zarathuštra, později ho ale akceptovali i Židé a ve volném čase si s ním pohrávali i v onom čase populární novoplatonici.

Když se pak začal formovat KatoLARP, zcela samozřejmě akceptoval ozkoušená herní schémata právě zmíněných starších akcí. Jelikož je ale transcendentní, od hmoty a lidství ostentativně oproštěná entita dost nudná a pro mnohé larpery nepřitažlivá, postupně se vynořila další božstva, bůžkové a obecně nadpřirozené entity, které starověk přímo miloval. Centrálního Boha přitom zlidštil Ježíš Kristus jako lidské vtělení.

KatoLARP je tedy striktně polyteistická akce, i když tuto skutečnost jako účastníci musíte za každou cenu popírat. Základním trikem je tvrdit, že věříte pouze v jednoho Boha a přitom se dál držet představy, že se v něm skrývají tři různé osoby.

Bůh Otec je morous, cholerik a pedant bez smyslu pro humor. Žárlí na všechny ostatní LARPy a nejraději by je zničil. Vadí mu, když nosíte oblečení ze dvou druhů látky (Lv 19:19), striktně se staví proti kérkám (Lv 19:28) a rád se zjevuje v podobě planoucího křoví. Tankuje ho, když uvaříte mládě v mléce jeho matky (Ex 23:19) a pokud ho opravdu naserete, nechá vás sníst maso vašich synů a dcer (Lv 26:27-30).

I přesto, že tohle zpodobnění Boha Ocka stvořil Michelangelo, nejde o autentické zachycení kanonického konceptu.

Jak vidno, nijak zvlášť sympatický charakter to není. Občas to maskuje zdánlivě klidným vystupováním, kdy se ukazuje jako jemný vánek (1Kr 19:11-13), v srdci však chová nenávist ke všem, kteří se KatoLARPu neúčastní, nebo jej dokonce opustili. Pro ty, které už hra přestala bavit, žádá smrt (Dt 13:6-10), fanoušky jiných fiktivních světů káže zabít taktéž, spolu s jejich zvířaty (Dt 13:12-15).

Hráči KatoLARPu nemají moc rádi, když se o Bohu Fotrovi mluví jako o vousatém dědečkovi na obláčku. Z nedostatku fantazie ho tak ale pořád malují.

Jeho Syn je daleko příjemnější chlapík. Jmenuje se Ježíš Kristus, pro kamarády taky Ježek nebo Ježich. Většinu času akorát chodí v jednoduchém hábitu a kristuskách po poušti, káže o odpouštění a lásce k bližnímu, občas to ale trošku přežene s hulením. V hlavě se mu to pak všechno pomíchá. Jednou hlásá, že kdo někomu řekne blázne, shoří v plamenech pekelných (Mt 5:22), jindy ale totéž slovo používá sám (Lk 12:20).

Anděl přináší Marii info od Boha, že by s ní chtěl mít syna. Ten syn je mimochodem Bohovou součástí, což jen přidává situaci na pikantnosti. Povšimněte si Ducha Svatého v podobě holuba, jak oxiduje opodál.

Navíc se občas podřekne, že taťkovy absurdní zákazy úplně schvaluje (Mt 5:17). Pak vyplouvají na povrch temnější stránky jeho povahy, když přikazuje nechat pobít své nepřátele (Lk 19:27), vraždí kouzlem prasata po tisících (Mk 5:12-13) nebo sesílá kletby na kdejakou bonsaj (Mt 21:19). Holt je to trochu labilní narcista, který chce, aby ho lidé milovali víc, než své rodiny (Lk 14:26).

Nemůžeme však Ježka vinit, že si na něm rodinná choroba vybrala svou daň. Povětšinu času se totiž chová jako vcelku příjemný hipík, o svoje náhradní batikované tričko se rád rozdělí s potřebným (Lk 3:11), káže milovat nepřátele a v případě, že si tito vybíjejí zlost, nastavuje druhou tvář (Mt 5:39-40).

Poslední člen povedeného trojlístku se jmenuje Duch Svatý. Obvykle se převtělí do podoby holuba a pak kálí na památky, popřípadě sestupuje z nebe, aby mělo slovo Boha Taťky větší váhu. Docela právem si občas připadá jako páté kolo u vozu, v KatoLARPu má ale důležitou podpůrnou roli co se týče magie napojené na biřmování. Dokáže jednorázově vylepšit hráčům statistiky vlastností moudrost, rozumnost, vědění, rada, láska, zbožnost a bázeň boží. Občas se taky ze srandy promění v ohnivou kouli a levituje lidem nad hlavami, přičemž je nechává žvanit naprosté nesmysly.

Oblíbený prank Ducha Svatého s plameny v těsné blízkosti vlasů. Povšimněte si moderních modelů svatozáře se jmenovkami. Orchestrátor celé scény roztahuje křídla v horní části, netradičně v podobě svaté kačeny.

Abyste si řádně uložili do paměti nelogickou, ale důležitou herní konstrukci 1 + 1 + 1 = 1 (neboli že tři osoby tvoří jednoho Boha), vytvořili pro vás přičinliví teologové (správci lore LARPu) několik mnemotechnických pomůcek. Trojici si můžete představit třeba jako tři skupenství, pevné, kapalné a plynné nebo jako koryto, proud a pramen řeky. Anebo ještě úplně jinak, každý hráč má obvykle vlastní metodu.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Válen Pajštus Válen Pajštus | 18. listopadu 2016 v 2:00 | Reagovat

O Trojce jsem si vždycky myslel, že to je jakýsi prank na laiky. Něco jako základní cvičení ve schopnosti uvěřit něčemu, co nedává vůbec žádný smysl. Kterážto dovednost se ve hře náramně hodí. Hráči vyšších levelů jsou pak zdokonalováni ve schopnosti předstírat laikům, že to smysl dává.

2 Sammael Sammael | 26. listopadu 2016 v 19:37 | Reagovat

[1]: To je myslím velmi neotřelý, leč přesvědčivý způsob vysvětlení letitého problému. Možná by mohlo posloužit jako základní kámen nového druhu teologie!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama