Bibleman

Dnes v 20:37 | Kryštov Psohlavý |  Fanoušci
Do redakce se nám dostal projekt ze státu, kterému v současnosti vládne božský císař Trump a který stvořili pomýlení →heretici protestanté. Ve Spojených státech amerických vycházel od roku 1995 do roku 2010 dětský seriál Bibleman, který je v současnosti předěláván na animák.

Superman se může jít zahrabat se svými spodky na kalhotách. Batman a jeho vědecké vychytávky nejsou nic v porovnáním s výbavou našeho hrdiny a Spider-man se svým pavoučím smyslem nezmůže nic proti →magické moci Nejvyššího. Bibleman je skutečně jedinečný superhrdina, bojuje se zlem a v průběhu toho cituje →Bibli.

Bible vytištěná Braillovým písmem na jemném růžovém papíře, stylová edice v tradiční podobě svitku.
Ilustrační obrázek.

Miles Peterson je dost majetný bankéř, avšak celou dobu cítí, že mu něco schází. V nejčernější hodince svého života sáhne po Bibli a je osvícen Puchem svatým. To pro něj však neznamená stát se →knězem, vstoupit do řádu →mnichů nebo se vydat cestou →druida. Pro Milese to znamená stát se superhrdinou bojujícím se zlem. Jako správný superhrdina má Bibleman svou Biblecave (jeskyni), ze které řídí své operace.

S těmi mu pomáhá počítač U.N.I.C.E. a →poskoci, kteří se v průběhu let mění, je mezi nimi mimo jiné Biblegirl. Co by byl ale hrdina bez pořádných záporáků? V prvé řadě zde najdeme Doktora Decepta, zlého →ateistického vědce, který vlastně vypadá spíš jako ještěrka a nejspíše jako jedinému se mu podvedlo porazit Biblemana.

Jeho →teologické argumenty rozmašíruje fakty a vědeckou metodou, avšak nakonec za svou herezi končí za mřížemi. Dalším poutavým a originálním záporákem je The Fibler, zelenovlasý klaun, který jednou zapůsobil na děti v kostelním sboru a přiměl je lhát, tedy →hřešit. Dále bychom mohli uvést profesora Merituse, šíleného vědce, který se snaží přimět děti, aby nerespektovali autority. The Slacker je zase důchodce, který dělá děti líné za pomoci paprsku lenosti.

Bibleman oděný v helmě zprasení. (Bibleman Wiki)

K dostání jsou také figurky Biblemana i jeho poskoků a záporáků. V roce 2005 vyšla i počítačová hra. Přečíst si můžete komiksy a knihy, vznikla dokonce i desková hra.

Celkově na mě tento seriál působí dobře, jasně vymezuje kde je dobro (křesťané) a kde zlo (všichni ostatní). Bibleman jasně ukazuje že peníze nejsou všechno a že je nutno lézt do prdele →Velkou trojkou. Seriál dále jasně ukazuje, že naším největším nepřítelem v našem →evangelizačním úsilí je poznání, věda a ateisté, kteří soustavně sabotují onu Pánbožkumilou činnost fakty a realitou.

Nemohoucí fotře, tys seslal svého syna, Ježka Krystruse, aby zde na placaté Zemi hlásal tvé slovo. Chceme abys věděl, že skrze Ježkovy pokračovatele, jako je Bibleman, se daří evangelizovat (čti: vymývat mozky) mladé generaci, a tím jí je umožněno, aby jejich neexistující →dušička plesala a patřila na tebe v →krychli Nebeského Jeruzaléma až na věky věků, ámen.
 

skřítek Erasmus

6. května 2017 v 13:21 | Kryštov Psohlavý |  Svatí
→Svatý Erasmus pocházel z Antiochie kdesi v Sýrii. Postupně se vyšplhal skrze ranky až na pozici →biskupa (→pontifuck byl zabraný, tak se s tím musel spokojit). Když začalo Diokleciánovo pronásledování katolarperů, jal se odvážně prchnout a sedm let žil jako →druid v lesích na nějaké hoře. Nejspíše trochu inklinoval k severské odrůdě PohanoLARPu, páč mu tam nosil Odinův havran Hugin jídlo.

Jednoho večera za ním doletěl místo havrana →anděl s tím že Erasma Pánbožko posílá zpět do Antiochie. Místo toho, aby munchkin opeřenci na plnou hubu řekl, kam si ten debilní nápad může strčit, probudil v sobě ctnosti křesťanské ovce a vydal se na cestu. Když slezl z hory, zajaly jej Diocleciánovy legie, takže se anděl musel vrátit a nebohého Erasma spasit.

Zombí Erasmus se střevy namotanými na tyčce.

Snaživý wannabe mučedník se ale zase nechal zajmout (navíc nebyl v unikání úřadům dobrý, mohl by se učit od →dona Bosca). V →krychli Nebeského Jeruzaléma to zašumělo a sám archanděl Michael se sletěl dolů podívat co je to za trubku. Nakonec se nakrkl a Erasma portnul do Itálie, kde hráč ještě nějakou dobu vesele působil.

Když se plavil v jakýchsi neckách, nastala bouře a pověrčivý Erasmus začal drmolit Očenášek. Snažil se kouzlem →modlitby odvrátit blesky a utišit vlny. Když přestala bouře, Éra to připsal své →magii domnívaje se, že na něj →Vleklá trojka seslala své →požehnání. Herní bonusy však zřejmě nestačily a Erasmus byl císařovou gardou dopaden. Proto vždy uvádíme že bonusy jsou čistě herní a jejich podstata je čistě duchovní, čili fiktivní.

I když někoho mučíte, musíte mu nechat čepici.

Éra byl svázán a postupně mu byly vyňaty vnitřnosti z dutiny břišní. V průběhu mučení údajně několikrát zemřel a zase vstal z mrtvých, fiktivní postavy napsané dementními scénáristy to tak občas dělají. Vždycky něco zavolal a zase chcípnul -- no což, byl to houževnatý bastard. Díky své anabázi s neckami je patronem námořníků, dále má na starost bolesti břicha (mezi orgy se prostě občas najde troll) a bývá vzýván při porodu (císařským řezem, pravděpodobně). Z dalších nepochopitelných důvodů je také patronem domácích zvířat (myslím že by si rozuměl se svatým →hafanem).

Svatý Erasmus nás učí, že nemusíme vůbec přemýšlet, stačí jenom slepě vzývat přiblblou modlu z doby bronzové a všechno dobře dopadne Q. E. D. happy end.


skřítek Eustach

2. května 2017 v 21:05 | Kryštov Psohlavý |  Svatí
Lore této postavy →orgové zrovna moc nedomysleli, takže to okecali jednoduchým Záznamy se ztratily v proudech času. Což je teda pro hráče krajně neuspokojivé, ale to občas →pravidla bývají.

Co víme o Eustachovi jistě (páč nám to orgové řekli), je to, že důstojničil u římské armády za časů císaře Hadriana (nebo to bylo za Trajána?). Předtím, než absolvoval kouzelný →rituál křtu se jmenoval Placidus (Eustach je jen herní přezdívka). Sloužil dobře a v rámci své pracovní náplně aktivně potíral KatoLARP. Dále víme že měl ženu, což by byla nepodstatná informace, kdyby s ní neměl i dva syny.

Pánbíček má zkrátka rád paroháče, zvlášť od početí Ježicha Krystruse.

Údajně konal milosrdné skutky -- třeba když vařil křesťany v oleji, tak nechával rodiny dohromady. Díky tomuto dobrodiní se mu jednou na lovu zjevil Ježek, a to konkrétně mezi parožím jelena, kterého lovil. Na základě tohoto haluciodního úkazu se rozhodl, že přijme kouzelný rituál křtu a k tomu samému donutí i svou rodinu. Pak jej Pánbožko potrollil stylem Joba (o kterém snad budeme v budoucnu hovořit).

Čili že mu vše na čemu mu záleželo sebral a že ho pak ještě stihne nějakou chorobou jako správný sociopat. Eustach zdrhl do Egypta, páč v Římě se fakt nedařilo a přitom mu kapitán lodi ukradl ženu, jeho nejcenější majetek. Ve vodě pak pochcípali i haranti. To už Pánbíčkovi stačilo.

Superhrdinský crossover: skřítek Eustach a svatý Jiří.

Pak se karta obrací, Eustach nabude svého bývalého postavení, vyhraje nějakou tu válku. Ve dvou vojácích pozná své syny kteří se evidentně neutpili ale jen se nechali odplavit. Když se pak všichni ubytují v jednom domě, tak Eustach v zahradnici pozná svou ženu, odkopnutou lodním kapitánem. Život jde jako na drátkách až dokud nezemře tehdejší císař a jeho nástupce nenechá Eustacha i s rodinou předhodit lvům.

Lvíci křesťany nejí, protože jim →kříže můžou uvíznout v krku, takže tímto jídlem opovrhli. Nový císař se tedy nakrkl a nechal je upéct v býku (v antice dost oblíbená přesvědčovací metoda). Avšak stal se zázrak, Eustach i s famílií sice pošel bídnou smrtí, avšak tělo zůstalo neporušeno, připraveno na →rozkouskování.

Orgové ho následně udělali patronem rodinné pospolitosti je ochráncem Paříže, Madridu, myslivců, lovců a klempířů. Má být vzýván jako pomocník v nouzi, při velkých životních souženích a jako rádce v mezilidských vztazích. Díky ikonografii bývá zaměňován se svatým →Hubertem a svatým →Jiljím páč mu tam zas straší jelen.
 


Co se stane v Sodomě, zůstane v Sodomě

23. dubna 2017 v 20:34 | Kryštov Psohlavý |  Dějiny spásy
Články z rubriky vycházejí pomálu, takže si budu →sypat popel na hlavu a rychle se pokusím dotáhnout do konce další kus →dějin spásy. Po pasivně agresivní zmínce ze strany Sammaela v článku o →Květné neděli, kde poukázal na to že nám dějiny spásy docela stojí na místě, musím okamžitě pokačovat v zábavném tématu.

Potom, co Abraham v →předchozí pohádce vyřešil své manželské problémy a obřezal všechny své otroky (nutno podotknout že se jich nikdo neptal na svolení), tak k němu všemocný Pánbíček vyslal tři →anděly (jeden z nich byl nejspíš →Metatron, páč hovořil jménem pánbožka a →Velké trojky). Po tom, co Abeho manželka a otroci připravili bufet, zatímco pán domu poslům pouštního démona lízal podrážky, jeden z týpků řekl že teď odejde, že se vrátí a že bude mít Sára dítě.

Morálka podle Bible -- nabídněte úchylům dcery ke znásilnění.

Sára to slyšela a vysmála se mu: "Můj muž je impotent, ten těžko zplodí se mnou dítě." Nato anděl: "O tvé těhotenství se postarám sám.". Andělé a Abe si vyšli na procházku (vyjma toho jednoho, ten měl jiné věci na práci), až natrefili na městečko Sodomu.

Tu měl Pánbožko konverzaci sám se sebou. Nehovořil ani k Ježkovi, ani k Puchu svatému, ale prostě sám k sobě (schizofrenie hadra). Nebyl si totiž jistý, zda má Abrahamovi říct, že se chystá spustit atomovky na Sodomu a Gomoru. Nakonec ale vyměknul a všechno Abramovi vyslepičil. Ten navzdory tomu že podporoval otroctví, neuznával práva žen a řezal mužům penisy bez jejich svolení, pocítil poslední zbytky lidskosti a lidí v Sodomě se mu zželelo.

"Jo, Sodoma, to je sice hříšné město, avšak určitě se tam najde nějaký ten cnostný člověk," řekl Abe.

Pánbožko na to: "Ok, když najdu jednoho týpka, co je cnost sama, tak město ušetřím."

Hospoda tedy vyslal své dva andělské posly, aby hledali spravedlivé v Sodomě. Natrefili na Abeova synovce Lota, který se do Sodomy přistěhoval. Nakonec poslové přijali pozvání Lotra aby u něj přenocovali. V průběhu noci se kolem Lotova baráku shromáždil docela slušný dav lidí.

Nebojte se, všechno dobře dopadne.

"Že prej jsou u tebe jacísi chlápci, tak je chceme znásilnit," řekli poslové.

Lot, cnostný a spravedlivý člověk, na to: "Nechte mé hosty! Tu máte mé dvě dcery obcujte raději s nimi."

Dav tedy zneužil místo andělů Lotovy dcery a město je zachráněno. To si alespoň Abram myslel. Zde jde vidět, jaký je Pánbožko vlastně zmrd. Skrze posly poručil Lotovi, aby pobral svůj majetek (manželku a dcery) a opustil město. Tak šel Lot, jeho žena a jeho dvě téměř uznásilněné dcery.

Jak si tak prchali, tak jim anděl řekl: "Neohlížejte se, tupci, atomovka vás změní v sůl". Lotova žena běžela úplně vzadu. Nedalo jí to, vždyť ne každý den můžete vidět tak →pokročilou herní magii, a ohlédla se. Zbyl zní fakt jen solný sloup. Po menší mezipauze se Lotr usadil se svými dcerkami v jakési jeskyni. Zde se ukázalo, jak tento vysoce morální člověk zajistil kvalitní výchovu svých dcer.

Odveďte děti od obrazovky, přichází incest!

Starší řekla té mladší, že není muže, se kterým by mohli zavzpomínat na staré dobré časy, které zažil →Adam v →nebíčku. Proto opily svého otce a pak jej zneužily. Obě pak porodily syny, kteří začali další velké rody, které jsou v dnešní době již mrtvé, tak proč se tím zaobírat.

Řeknu to takhle: ten Abraham nám v redakci dává takovou čočku, že jsem si z toho musel třikrát oddrmolit Očenášek. Původně jsem čekal, že to vyjde na dva články, ale po prolistování →Bible pro Pánbíčkovu inspiraci jsem dospěl k názoru, že to bude přeci jen na článků více,. Proto vás tímto žádám o časté provádění kouzla →modlitby, snad nám nebeský fotr sešle svůj boost →požehnání a celé to v pořádku zvládneme.

skřítek Jiljí

18. dubna 2017 v 20:22 | Kryštov Psohlavý |  Svatí
Je načase se opět navrátit k již dlouho rozpracovanému tématu čtrnácti →svatých skřítků pomocníčků. Dnes nás čeká Jiljí známý též jako Aegidius či Giles. Pohybujeme se kolem roku 700 po Ježkovi a náš munchkin se zrovna narodil kdesi v Aténách (po pracném googlení jsem zjistil, že je to v Řecku). Jak už to u svatých bývá, byl synem bohatých a významných rodičů (páč obrácený chuďas nikoho nezajímá, pokud není →dekapitován či jinak zlikvidován.

Jiljí prý už jako děcko projevoval náznaky →mentální poruchy, která jej nutila rozdávat svoje hračky a kapesné. Když jeho rodiče náhle zaklepali bačkorami. rozdal hrdina všechno, co měl zdědit (a to ještě předtím, než mu notář potvrdil závěť). Rozhodl se totiž sloužit →Velké trojce a věnovat se KatoLARPu na full-time. Zvažoval postup na →jáhna, takže odjel do Galie, kde u tamního →biskupa podstoupil výuku základních →pravidel. Nepatřil zrovna ke studijnímu typu a výuka lore jej nebavila, takže nakonec se rozhodl pro cestu →druidismu.

Druid Giles sesílá healing spell na laň, která dostala ranged damage.

Žil v lesíku v jeskyni, ochočil si laň a žil z jejího mléka (ještěže neměl alergii na laktózu). Když tehdejší vizigótský král na lovu zabloudil až k jeho jeskyni málem mu milou laň zastřelil lukem. Naštěstí ale trefil jen Jiljího, který zrovna laň dojil. Králík se cítil provinile, že milého druida zmrzačil, a tak na místě nechal postavit klášter, jako kdyby to Jiljímu mělo nějak pomoci.

Aegidius byl po určitých machinacích dosazen jako opat, aby vedl tamní →mnichy. Dokonce zajel za tehdejším →pontifuckem, aby jej poprosil o ochranu a finanční pomoc. Když ale dorazil do říma, tak mu poupa řekl, že nemá peníze, a tak vysadil dveře a dal mu je od cesty. Jiljí zklamán a rozhořčen vhodil tyto dveře do řeky Tibery, aby se s nimi nemusel táhnout. Když pak došel až do svého kláštera našel ony dveře, jak se válely vyplavené kus od kláštera, Jiljí se nakrkl a nechal dveře zlikvidovat na podpal.

Jiljí čumí na Ježicha Krystruse, který rozesílá →apoštoly a kope démony do řitě.

Na svatého Jiljího čekal dost nezvyklý osud, spokojeně dožil jako opat svého kláštera. Po smrti jej postihly běžné procedury svatého, byl pohřben, vyhrabán a rozkouskován na →relikvie.

Páč si ochočil laň na mléko, tak je patronem kojících matek. Chytré, co? Páč byl střelenej (a nejen lukem), tak je patronem postižených a má na starosti dohlížet na žebráky. Spolu s →Hubertem chrání lesy a navíc i kováře (v dnešní době dost oblíbená profese). Z neznámých důvodů si oblíbil skotské město Edimburgr. V ikonografii KatoLARPu je zobrazován s laní a šípem. Bývá zaměňován s již zmíněným Hubertem a skřítkem Eustacem o kterém se v budoucnu ještě pobavíme.

Velikonoce

16. dubna 2017 v 21:52 | Sammael |  Pravidla
Nejdůležitější event liturgického roku je tady. Během Velikonoc katolarpeři oslavují sebevraždu našeho Šéfa a Sprasitele, Ježicha Krystruse, který se podle starověkého mýtu popsaného v →Bibli nechal přibouchat na tyčku, aby tím ze svých →oveček sňal tíhu →hříchu a mohl je citově vydírat až do konce věků. Redakce KatoLARPu vám proto přináší poslední díl svého speciálu o →magických rituálech →svatého týdne, v němž se podíváme za horizont a přiblížíme si nadcházející dobu velikonoční.

Během dnešních obřadů se toho už totiž moc zajímavého neděje. Rituál je krapet pompéznější než obvykle, na nebohé laiky dýmá kadidlo a alelujuje se až do alejuja, ale to je asi tak všechno. →Mše probíhá ve svém klasicky nudném tempu, →velebníček předčítá pastýřský list vyššího →orga →biskupa, takže nesmysly, které si cucá z prstu večer předtím jeden demagog nahradí nesmysly, které si z prstu večer předtím cucá druhý demagog.

"To čumíš, co? Ale opatrně s tím bodcem na štítě, děravej už jsem dost."

Doba velikonoční je do jisté míry stejně úmorná jako →půst. Nenutí vás sice držet dietu, zato ale svým nestravitelným optimismem a juchání při odrhovačkách →soundtracku rychle začne lézt na nervy. Trvá přitom déle než půst, což dvakrát nepotěší. Průměrný katolarper se tedy přinejmenším od poloviny začíná těšit na mezidobí, kdy je povětšinou klid a vyšší ranky toho po člověku moc nechtějí.

Velikonoce jsou na druhou stranu ideální čas ke sbírání bonusů běžnými prostředky typu →modlitby. V takzvaném velikonočním oktávu, tedy prvních osmi svátečních dnech, získáte mnohem vyšší množství bodů než obvykle. Navíc existují tematické eventy u příležitosti významných dní typu →neděle Božího milosrdenství, kdy můžete lézt Pánbíčkovi do zadku, aby vás neposlal po smrti do →peklíčka.

Svatý Zajo zatím není v KatoLARPu na rozdíl od →svatého čokla univerzálně uznáván.
Něco jako →Satan Klaus.

Tradicí se na některých místech stal herní pseudopozdrav: "Ježich vstal z mrtvých!" na který se odpovídá: "Skutečně vstal, tvl!". Tímto kreativním způsobem si katolarpeři udržují v hlavě iracionální koncept přežití →duše po smrti těla, který by normálně jejich zcela materiální, snadno zničitelný mozek odsoudil jako naprostou pitominu. Pozdrav pochází z prostředí východních →schizmatiků, takže ho používejte na vlastní nebezpečí.

Velebníček chodí během Velikonoc v bílém kostýmu, aby na něj šlo pěkně vidět i ze zadních lavic, kde doposud mnozí pochrupovali. Období končí svátek sesrání Pucha svatého, kdy je oslavován nejméně oblíbený člen →Velké trojky. V těchto dnech jsou ke katolickým nesmyslům tolerantnější i normální lidé a na Wikipedii spekulují, kdyže to Ježek vlastně zaklepal bačkorama a kdy už byl zase čiperný jako rybička.

Ježichova opuštěná →tyčka čeká na další křižování napřesrok.

Bílá sobota

15. dubna 2017 v 21:36 | Kryštov Psohlavý |  Magie
Blíží se největší herní event liturgického roku, Velikonoce. Během nich katolarpeři oslavují sebevraždu našeho Šéfa a Sprasitele, Ježicha Krista, který se podle starověkého mýtu popsaného v Bibli nechal přibouchat na tyčku, aby tím ze svých oveček sňal tíhu →hříchu a mohl je citově vydírat až do konce věků. Redakce KatoLARPu vám proto přináší předposlední díl svého speciálu o →magických rituálech svatého týdne.

Co se lore týče, je tento den docela easy, Ježek leží v hrobečku a spinká. Na druhou stranu nastávají pro katolarpery doslova žně achievementů a herních bonusů. Pokud jste jen casual hráč, co si do herních prostor kostela dojde pro bonusy sem tam, a zúčastníte se celého tridua →mší, získáváte achievement "Marnotratný syn". V sobotu je možné dobrovolně hlídat symbolický hrob, ve kterém jakože spinká Ježek.

Ježich si dává dvacet.

→Kostelíček je přes den otevřený a hráči si tam chodí pro hení bonusy, takže je třeba, aby byl v kostele dozor. Co kdyby chtěl někdo pokrást kostelní harampádí? V průběhu dne docházejí hráči a praktikují kouzlo →modlitby u božího hrobu což přináší značný boost do síly magie. Tito hlídači za svou službu u hrobu získávají achievement "Římský legionář". Já sám jsem jeho držitelem. →Laici, kteří jsou momentálně pouze katechumeni, čili čekatelé na přijetí do hry, mají dnes speciální slezinu s padrem, kde se připravují na svůj →křest.

Úžasnou zprávou pro všechny hráče je to, že tímto dnem končí zlořečená postní doba, která započala →popeleční středou.

Jakmile zajde sluníčko, Začíná nám epická velikonoční vigilie. V kostele je tma, zvony odlétly do Říma už ve čtvrtek a →soundtrack je ochuzen o varhany. Už při příchodu do kostela vám podržtaškové →ministranti rozdají svíčičky.

Vigilie se dá rozdělit na čtyři části: modloslužbu světla, →modloslužbu slova, křestní modloslužba a →eucharistii. Celý tento spektákl začíná venku před kostelem, aby i nehráči viděli, jaký je KatoLARP super koníček.

KRYŠTOVŮV PRO TIP: Upřímně doporučuji naběhnout hned dovnitř a zabrat si šikovné místo u uličky. Úvodní rituály jsou nudné a ve většině kostelů je díky moderní technologii slyšet co se děje venku, tak proč se mučit stáním na větru a zimě.

Páter sešle kouzlo →požehnání na ohniště, které před tím kostelní personál připravil. Táborák se sice nekoná a buřty taky nebudou, ale je třeba z této šaškárny vytřískat řádné bonusy. Modloslužba světla pokračuje žehnáním kombinovaného měřiče proudu a odporu a následnou aktivací. Velebníček si pak razí cestu do kostela, několikrát se cestou zastaví a zvolá: "světlo Kristovo" na což přítomní odpovídají: "Sláva tobě Pánbožko".

Kombinovaný měřič ukazuje odpor 2007 ohmů.

U oltáře v temném nočním kostele se zastaví, jediným zdrojem světla je světelný indikátor na vrcholu měřícího zařízení. Od něj si ministranti připálí a postupně rozšíří tyto plamínky skrz celý kostel. Páter se nyní usadí na místo a vyšle podržtašku →jáhna, nebo někoho z ministrantů, případně sám sebe, aby odzpíval takzvaný exsultet. Zpěv je nechutně dlouhý (o v odkazu je jen ukázka), monotónní a nudný, koneckonců jako většina herního soundtracku.

I modloslužba slova se táhne jako sopel, oproti běžným dvěma čtením je jich devět a všechny stejně nezáživné. Navíc se ještě prodlužuje vřískáním žalmů. Při přechodu ze Starého do Nového záhona (pro nevzdělance, jedná se o části →Bible) se rozežhnou v kostele světla a zvony domigrují zpět z Říma.

Ježich je zpátky! Yayyy...

Poslední z otravných čtení máte za sebou a nyní vás čeká křestní modloslužba. Někdy se křtí nový hráč, jindy se jen vyrábí →svěcená voda a občas jsou jen magicky upgradovány stávající zásoby. Během této části vigilie se také zpívají táhlé →litanie ke všem →svatým.

Eucharistie (bufer) již proběhne jak je zvykem a získáte za ni achievement "Světlo Kristovo", speciální bonus za přečkání vší té koncentrované nudy. Mše je u konce a jde se domů, kde se pokusíme dopřát si trochu spánku, než budeme muset vstát na ranní pokračování.

Velký pátek

14. dubna 2017 v 9:52 | Sammael |  Magie
Blíží se největší herní event liturgického roku, Velikonoce. Během nich katolarpeři oslavují sebevraždu našeho Šéfa a Sprasitele, Ježicha Krista, který se podle starověkého mýtu popsaného v →Bibli nechal přibouchat na tyčku, aby tím ze svých →oveček sňal tíhu →hříchu a mohl je citově vydírat až do konce věků. Redakce KatoLARPu vám proto přináší již třetí díl svého speciálu o →magických rituálech →svatého týdne.

Po docela nutném →Zeleném čtvrtku, kdy se v podstatě jenom →biskup a jeho →kněží poplácávali po zádech a sesílali →požehnání na olej, začíná konečně ta pravá legrace. Jak nezapomíná zdůraznit žádný zarytý katolarper, v tento den se neslaví magický rituál →mše svaté. Náhradní pánbíčkoslužba ale strukturu klasického obřadu připomíná natolik, že běžný →fanoušek možná ani nepozná rozdíl.

"Hle, Ježek!" Ponciflus Pirát představuje Šéfa fanouškům křižování.
Povšimněte si, že Ježich už má na hlavě bodliny.

Veškerá →kostelní legrace Velkého pátku započíná epickým nástupem velebníčka a →ministrantů, kteří se tváří strašně vážně a v naprostém tichu se shromáždí před oltářem, kde je přepadne záchvat spánku a na chvíli si dáchnou na vymrzlé kamenné podlaze. Kněz následně potahá své →ovečky za srdíčko, když z knihy kouzel odrecituje krátkou depresivní →modlitbu o tom, jak je Pánbíčkova sebevražda strašně cool.

Ve stejném duchu pokračuje i čtení ze Starého záhona, o které se postará vhodný věřící, nadaný dostatečně plačtivým hlasem. V podobném duchu se pokračuje i zbytkem →bohoslužby slova, která je ale vzhledem k důležitosti Velkého pátku patřičně natažena. Následuje totiž všem již dobře známá dramatice Ježichova skonu ve formě rozhlasové hry. Když Šéf konečně na →krucifixu vypustí →pucha, všichni věřící dojatě pokleknou.

Velebný pán následně pronese krátkou →homilii, načež následují přímluvy z dob prehistorie KatoLARPu, kde se prosí za zdraví císaře a ochranu před šavlozubými tygry a dinosaury. Také žádají Pánbožka o to, aby přilákal do řad hráčů pomýlené ateisty, kteří nechtějí mít s LARPy nic společného.

Kouzelník se psychicky připravuje na své vrcholné číslo.

Následně je do středu herních prostor přinesena atrapa Ježkova mučícího nástroje, rozsvítí se okolo ní svíčky, aby všichni dobře viděli (případné elektrické světlo snižuje získané bonusy) a katolarpeři pak přicházejí modloslužebničit. Zpravidla si vystačí s jednoduchým pokleknutím, někteří však mají potřebu dřevo rovnou ocucávat. V následných chvalozpěvech se připomíná nejničivější →Pánbíčkova magie, jakož i genocidy, které byly spáchány.

Následně se přinesou →proměněné oplatky ze špajzu, kam je velebný pán uložil už koncem Zeleného čtvrtku. Kněz nad nimi pronese posledních několik zaklínadel a pak je rozdává ostatním hráčům, jak bývá obvyklé →během klasické mše. Co se nesní, putuje zase zpátky do špajzu. Během přenášení jídla všichni věřící zpívají hladové skladby ze →soundtracku a mlsně koukají.

Velebníček následně naposledy shromážděným požehná a všichni se rozejdou. Už tak strávili v kostele dost dlouhou dobu a zítra je čeká ještě delší rituál, který se nezřídka protáhne přes tři hodiny. Ale o tom zase až v dalším díle speciálu, který pro vás připravil můj kolega Kryštov Psohlavý -- dnešní článek zakončíme stručným shrnutím události z →dějin spásy, která se připomíná.

A hotovo! Teda pardon, dokonáno.
Někteří magoři z Filipín tuhle švandu napodobují i dnes.

Pánbožko totiž sám sebe vyslal na sebevražednou misi, odsoudil se a nechal se zavraždit, čímž jaksi nepochopitelně prokázal lidem velkou službu. Navíc se z toho docela rychle oklepal a už za tři dny byl zase jako rybička, ale nebudeme spoilovat. Ježek každopádně absolvoval během Velkého pátku svou →křížovou cestu na vrchol pahorku za Jeruzalémem, aby se mohl po zbytek dějin vyčítavě koukat na lidi přitlučený ke stěně.

Za celou tuhle srandu od nás nežádá nic víc, než abychom ho přijali do pumpy, která nám žilami prohání krev, dávali si pozor, co provádíme s našimi pohlavními orgány, nesnažili se moc rýt do logiky →pravidel a hlavně, abychom sypali →orgům prachy. Jak tyhle všechny mírně dementní požadavky souvisí s přibitím na tyčku, zůstává záhadou, ale KatoLARP je koneckonců jenom hra, kterou snad nikdo nebere vážně, tak mu to můžeme odpustit.

Zelený čtvrtek

13. dubna 2017 v 17:35 | Sammael |  Magie
Blíží se největší herní event liturgického roku, Velikonoce. Během nich katolarpeři oslavují sebevraždu našeho Šéfa a Sprasitele, Ježicha Krista, který se podle starověkého mýtu popsaného v →Bibli nechal přibouchat na tyčku, aby tím ze svých →oveček sňal tíhu →hříchu a mohl je citově vydírat až do konce věků. Redakce KatoLARPu vám proto přináší již druhý díl svého speciálu o →magických rituálech →svatého týdne.

Během Zeleného čtvrtku se mohou konat hned dva speciální druhy nejdůležitějšího katolického obřadu, totiž →mše svaté. Takzvaná missa chrismatis probíhá v katedrálách, kam si →biskup pozve na kobereček →velebníčky z celé své diecéze. Podle mytologického příběhu zaznamenaného v evangeliích totiž Ježich právě ve čtvrtek poprvé →proměnil sušenky ve své tkáně a tím založil →organizátorský tým KatoLARPu.

Ježich provádí svůj vcholný kousek.

Missa chrismatis je opulentní rituál, který zpravidla začíná nástupem →ministrantů s →krucifixem, obouruční válečnou kadidelnicí a dalším →kostelním harampádím. Za nimi kráčí kněží z jednotlivých farností a poslední jde sám biskup a jeho sidekickové typu →jáhnů. Jakmile proběhne →kázání, všichni velebníčci svému potentátovi slavnostně znovu přísahají věrnost, jak žádají →pravidla hry.

Biskup za to poskytne prostým hráčům gesto své přízně, když sešle zaklínadlo →požehnání na připravené oleje. Ti, kteří se řádně namažou, získají imaginární bonusy proti nemocem. Připraveny jsou ale i speciální příchutě vhodné k použití při kouzlech →křtu a →biřmování.

Po návratu domů slouží kněží ve svých →kostelích druhou mši, která už má daleko tradičnější podobu. Jediným jejím unikátem je mírně připitomělá hra na to, že během chvalozpěvu Sláva na výsostech Pánbožkovi zvony opustí věže a odletí do Říma. Migrace těchto důležitých činitelů herního →soundtracku totiž nebyla nikdy v praxi pozorována, věřící s nimi ale stejně třískají, jako by je měli slyšet naposledy v životě.

Svatý olej křižmo.

Místo zvonů se pak ve zbytku magických rituálů až do samotných Velikonoc používají vrčící řehtačky a dřevěné klapače. Dávají mnohem nižší bonusy než zvonění, zase ale snižují hodnotu pobožné arogance na snesitelnější úroveň. Kněz si může odepsat ještě nějaké ty body navíc, pokud provede rituál omývání nohou, ke kterému vybere spolehlivé farníky - třeba typu →kostelníka.

Zelený čtvrtek má, jak už bylo řečeno, připomínat poslední Ježichovu pozemskou večeři, při které Šéf prováděl různé čachry machry s chlebem a vínem a orgům KatoLARPu se to zalíbilo natolik, že kouzelnické hokuspokusy zařadili do pravidel.

Květná neděle

12. dubna 2017 v 21:14 | Sammael |  Magie
Blíží se největší herní event liturgického roku, Velikonoce. Během nich katolarpeři oslavují sebevraždu našeho Šéfa a Sprasitele, Ježicha Krista, který se podle starověkého mýtu popsaného v →Bibli nechal přibouchat na tyčku, aby tím ze svých →oveček sňal tíhu →hříchu a mohl je citově vydírat až do konce věků. Protože se však kolega Kryštov ve zpracovávání →dějin spásy k Ježkově době dosud nedostal, představíme si v nadcházejících dnech →magii spojenou s velikonočním obdobím ve speciálních článcích.

Jak už asi víte, v KatoLARPu existuje vedle →svatých, kteří nikdy nežili, →svatých bez hlavy a →svatých psů i takzvaný svatý týden. Ten otevírá →neděle nazývaná Květná. Vyznačuje se pozměněnou formou →mše svaté, která má upomínat na Ježichův příjezd do Jeruzaléma, který budoucí nemrtvý provedl na hřbetě oslíka. Pánbíček má totiž pro voly, osly a ovce obzvláštní slabost a v jeho příbězích hrají důležité role v jednom kuse.

Událost obohatila herní →soundtrack o chvalozpěv Hosana.

Podle evangelní storky se všechno odehrálo asi takto: Ježek poslal svou věrnou →dvanáctku učedníků na speciální misi. Chtěl, aby mu apoštolové ilegálně splašili dopravní prostředek a jeho původnímu majiteli to vysvětlili tím, že ho Šéf potřebuje. Neznámý Žid, jemuž osel původně patřil, se Ježichova nemytého gangu samozřejmě patřičně zalekl a během krádeže nekladl žádný odpor.

Pánbíčkův nezvedený synátor se následně vyhoupl na šedý hřbet a vyrazil na cestu. Vypustil něco ze své magie, takže se mu lidé z nějakého důvodu nesmáli, ale mávali na něj větvemi a házeli pod kopyta osla svoje hadry. Ježich si celý ten brainwashing neskutečně užíval a náležitě pyšní byli i jeho učedníci. Celé roky poslouchali všechny ty žvásty o marnotratných synech a rozsévačích, kteří vyšli rozsévat a teď to konečně vypadalo, že celý ten nesmysl konečně něco hodí.

I z toho důvodu se k oslavám připojuje i jediná pravá, →svatá Církev katolická. V týdnu předcházejícím Velikonocům se zvyšuje návštěvnost magických rituálů, takže je zapotřebí náležitě potřásat kasičkami. Hříšníci také musejí být nahnáni ke →zpovědi, pokud možno →generální, aby se v nich znovu probudil tak důležitý pocit viny. Čtyřicetidenní →půst otupil věřícím i poslední atrofované zbytky kritického myšlení, takže jsou v ideální kondici.

Průvody pořádají dokonce i pomýlení východní →schizmatici.

Mše Květné neděle začíná hezky na čerstvém vzdoušku. Zpravidla mimo →kostel jsou →velebníčkem →posvěceny vrbové větvičky, které dodávají hráčům bonusy k ostentativní zbožnosti, zároveň ale snižují v nedávné aktualizaci →pravidel přidaný Zelený koeficient →pontifucka Franty. Puch svatý totiž údajně nerad vidí ničení porostu, pravděpodobně proto, že pak chudák nemá kde hnízdit.

Zbytek pánbíčkoslužby se odvíjí víceméně klasicky, výjimkou je její →druhá část. Zatímco běžně přečte vybraná osoba nějaký ten kec z Bible, ostatní to prospí a je vymalováno, Květná neděle nabízí hráčům propracovanější kulturní zážitek a nabízí dramatizaci Ježichovy sebevraždy formou ne nepodobnou rozhlasové hře. Kněz se chopí role samotného Šéfa, →kostelník či jiný zodpovědný hráč čte repliky ostatních osob a babička z poslední lavice hraje vypravěče.

Bžunda to bývá náramná, tleskat se ale nesmí. Místo toho musíte pokleknout, když vypravěč dojde k pasáži, v níž Ježek na →krucifixu vypustí →pucha. Tím zvláštnosti obřadů květné neděle víceméně končí.

Kam dál