Abrahám IV: Izák hledá ženu

21. června 2017 v 19:21 | Kryštov Psohlavý |  Dějiny spásy
U nás, v realitě, jsme s tímto relativně všichni obeznámeni a víme, že nás to čeká všechny. Protože se →orgové snaží, aby se lore co nejvíce přibližovalo realitě (až na hovadiny typu →1+1+1=1 nebo →bezhlavý úprk) tak je nasnadě, že i pohádkové bytosti z →bible, musejí jednou zemřít a uvolnit své místo v aktivní roly postavám jiným, jejich →dušička pak zasedne v →krychli nebeského Jeruzaléma po fotrově pravici, orgové sice mnohdy životnost postav natahují, co to jde, viz. →Adam či mnoho jiných, ale nakonec, musí všichny zaklepat bačkorama.

Tak se stalo i Abemu, ten tedy nezemřel sám (spoiler alert: zatím) ale tak nějak mu zemřela jeho bezvýznamná lepší polovička Sára, tím tedy neztratil jen manželku, sestru, ale i chodící →inkubátor. Protože byl Abrahám podnikatel (z minulých dílů víme že podnikal na poli →otrokářství a prostituce) a nechtěl se obtěžovat s problematikou →pohřebních záležitostí (ať už po finanční stránce tak co se údržby hrobu týče) rozhodl se tedy vrazit svou božku nebožku do hrobu v cizí zemi aby se o ni museli starat tamní, zaplatil drobný manipulační poplatek a bylo vystaráno (bych si Abeho najal aby mi udělal daně).

Menší flashback na Abého, jak jej fotřík napálil.

Jak si tak Abram přebíral uplynulé události v hlavě, došlo mu, že má-li pánbožko dostát svému slibu, potřebuje pro svého syna nějaký jeho vlastní chodící inkubátor (ono neposkvrněné početí je přeci jenom možné jen u žen, i když pro Fotra by nemělo být nic nemožné). Jak si tak Abe seděl, a uvažoval kde nějakou cuchtu sehnat (otrokyně se mu obětovat nechtělo), tak se mu v hlavě zrodil geniální plán, na co nejsnadněji získáte nějakou tu zlatokopku, ano na velbloudy. A protože byl Izák kůže líná, tak Abe pověřil nějakého ze svých služ-otroků, aby nabral si 10 velbloudů, takový základní kapitál, a vyrazil zpět do země Abeho původu, kde hledal izákovy přijatelně vypadající pannu (protože Izák neměl sestru, bylo hledání jeho manželky poněkud komplikovanější). Pánbožko však opět nemohl necht věcem volný průběh, a tak přiměl poslat vzít pouze tu ženštinu, která odpoví kódovou hláškou, posel si řekne o vodu a cuchta odpoví: "Napij sa chlape a aj tvým ťavám cosik nalyju." Jak si, tak tedy posel dřepí u studně a čeká, až se objeví nějaká ta kost, došla za ním Marta: "Hoj holka nechceš mi trochu nalít?" Řekl posel Marta však odpověděla: "vyliž si ocasu!" tento scénář se opakoval s Mařkou, Simonou a Klárou.

Izák sesílá kouzlo požehnání.

Když tu náhle se u studně vyskytla zlatokopka Rebeka dcera Milky (jo orgové prostě ta jména kradou kde můžou, pro skeptiky nalistujte si gen 24, 15) všimla si posla s 10 velbloudy a ten se jí zeptal, zda mu dá napít, holka prostě nemohla říct ne, třeba z toho něco vytříská. Podivná pak následovala od posla otázka: "Jsi panna?" No tak raději zalhala že je, aby se vyhnula nepříjemnému znásilnění (každý dobrý hráč ví že otrokyně panna má dvojnásobnou hodnotu tak proč tak utrácet). To mi stačí zaveď mě k tvému fotříkovi a spolu ti domluvíme →svatbu. Ještě, než slunce zapadlo tak posel táhnul sebou Rebeku na špagátu jakožto novou manželku pro Izáka (docela atraktivní způsob, dneska dlouho randit až z toho nakonec nic není). A na úsvitu dne si již Izák užíval s novou kostí jako Áďa na počátku věků a o co zvrácenější, jejich poprvé proběhlo v posteli Izákovy mrtvé matky.

Abe si pak vzal ještě jednu kůstu a s tou zplodil ještě dalších 6 synů (dcery dle tradice KatoLARPu nepočítáme) ti však nejsou příliš důležití neb právě Izák je nositelem odkazu Abého. Abé se dožil chabých 175 let.
Tak jsme tedy konečně uzavřeli Abeho, fotra většiny monoteistických LARPů co svět zná. Nyní se tedy více zaměříme na Izáka, jeho skutky a omyli, uvidíme, zda bude stejný byznisman jako jeho tatík.
 

Jožo Kopretinka

15. června 2017 v 18:09 | Sammael |  Svatí
Dnes si představíme jednoho z velmi netypických →munchkinů naší oblíbené hry. Svatý Jožo Kopretinka, známý i pod zkomoleným jménem Kupertinský, se narodil v zemi špaget, pizzy a tolika starých barabizen a krámů ze starověku, že už je lidi nechávají v muzeích ležet na hromadách. Kopretinka se ale neproslavil ani jako kuchař, ani jako oprašovač zašlých starožitností. Místo toho se dal na pohodlnou dráhu →nicnedělání a stal se →řeholníkem.

V mládí ho prý panenka Mery vyléčila mocným healing spellem a dospívající Jožo měl každou chvíli nějakou hezkou vizi, ve které viděl →kůry andělské a další propriety z →nebíčka. Většina lidí si pochopitelně myslela, že chudák kluk potřebuje nějaká psychofarmaka (které ještě pánbožkudík nebyla známa), našli se ale i takoví, co Kopretinku v jeho exkurzích do říše snů podporovali a radili mu, aby se stal →velebníčkem a šířil své bludy z kazatelny →kostela.

Svatý Jožo jde na přistání.
Mniši signalizují andělům, aby prozatím kroužili nad přistávací plochou,
aby nedošlo k nebezpečí srážky.

Jožovi se studovat samozřejmě nechtělo -- kvůli tomu se na modlení nedal -- ale nakonec podlehl sociálnímu tlaku. Nakonec to tak tak dotáhl na kněze a začal se věnovat obvyklým povinnostem své classy. Vystrojoval →bufet, probouzel ve svých →ovečkách →pocity viny, blábolil →nesmysly a jeho sláva se rychle šířila. Hlavně proto, že Kopretinka ovládl mocnou herní →magii a dokázal se vznést do vzduchu!

Jak tak poletoval okolo, znelíbil se své duchovní konkurenci z širého okolí, která na něj poslala inkvizitory. Své cirkusové číslo ale předvedl i před nimi, takže jim spadla brada a radši Jožu poslali za samotným →pontifuckem. Náměstek Ježicha Krystruse na Zeměplacce hleděl na podivnou, mnišským hábitem zafačovanou existenci se značným podezřením, ale když Kopretinka předvedl přímý vzlet z místa, vrhl se střemhlav a vznesl se tak vysoko, že s ním začaly cloumat turbulence, i sám poupa vyměkl.

Kopretinka využívá pšoukací pohon
k leteckému průzkumu interiéru kostela.

Abyste pochopili: lítat může podle →pravidel jenom ten úplně nejvíc zasloužilý uživatel katolické magie. Dokonce ani v čupr knížce →Bibli není moc týpků, kteří něco takového uměli. V paprsku světla uměl levitovat akorát sám Šéf náš, velký Ježek, který po své →velikonoční eskapádě zdrhl okolo Velkého vozu zpět na nebíčko za →taťkou a domácím mazlem holubem. Krom něj umí lítat už jenom andělé, jako třeba →Metatron.

Magie spojená s letem je totiž daleko rozšířenější u IsLARPerů, kteří jsou ale →falešné víry a proto potřebují kobereček. Levitovat umí i buddhalarpeři, kteří ale musí nejdřív upadnout do stavu meditace (stav vymetené mysli, který si katolarpeři navozují opakováním →růžence nebo Očenášku).

Jožo i přesto nakonec vyvázl bez trestu, i když zůstal v očích →orgů už napořád podezřelý. Představení ho překládali z kláštera do kláštera, ale když Kopretinka chtěl, prostě jim frnkl a šel se podívat na polární záři nebo se prošel po Měsíci. Proto se stal patronem pilotů, kosmonautů, parašutistů a samozřejmě i mizerných studentů, kteří skládají zkoušku. Jeho životní příběh nám jasně říká, že naše věda stojí za hovno, protože kdyby Pánbíček jen trochu chtěl, nemusí nás cestování stát majlant a ušetříme za péči o životní prostředí. Ale to bychom museli nejdřív hezky poprosit.

Papežka Jana

8. června 2017 v 20:56 | Kryštov Psohlavý |  Nesvatí
Na chvíli odložme stranou naše současná témata a pojďme se podívat na jednu velice zajímavou záležitost. Jak všichni víme, tak od →Diákona po →Pontifucka jsou v současnosti týče →ženám zapovězeny (co se jáhenek týče, uvidíme, co náš rudnoucí poupa vymyslí za hovadinu), každé setkání vyšších herních ranků vypadá jako slez párků. Avšak nebylo tomu tak vždy, víme že v minulosti mohly být jáhenky, a někteří →heretici a →schizmatici doposud umožňují ženám podstoupit →kněžské svěcení (redakce s tímto plivancem do tváře Fotra samozřejmě nesouhlasí, neb v →bibli je jasně psáno že ženy mají být zticha a jen rodit syny).

Spojler, celý podfuck zkazí děcko.

Avšak i KatoLARP byl pošpiněn tímto satanovým výtvorem, zvaným žena. A na tuto rouhačku se dnes společně podíváme, řeč bude o papežce Janě. První zmínky o ní pocházejí z 9tého století, z kronik jakéhosi Anastasia Bibliothecaria (ach ty herní přezdívky). Hodně historiků však tuto zmínku nepovažují za věrohodnou tož se musíme spokojit se zápisem ze století 13tého z brku pisálka Marti z Opavy. Ze střípků lze poskládat docela slušná storka. Děvče se dostalo do německa v rámci šíření Pravdy. Fotr (ten biologický) ji po nějaké době strčil do kláštera, kde se stala →řeholnicí, tam se naučila číst, psát, počítat a spoustu dalších užitečných věcí (vím na co myslíte vy úchyláci to máte za jeden Očenášek). Ženská je prostě ženská, a tak se nám Janka zabouchla do mnicha Ulfia, převlékla se za muže a vstoupila do stejného kláštera co on. Časem se vydali společně na →misijní pouť po Evropě (pravá víra se přeci sama pohanům nevnutí). Společně studovali →pohádkářství v Aténách. V Aténách však Ulfias zaklepal bačkorama a tak se Janička vydala hned po →pohřbu domů do Mohučského kláštera. Cestou se stavila v Římě, kde se nechala překecat k tomu, aby se tam usadila. Stoupala na žebříčku Hierarchie LARPu až se stala →Kardinál-biskupkou a po smrti poupy Lva IV byla vysvěcena jako pontifuck (stále v přestrojení za muže).

Vselá procházka v kostýmu, když tu náhle...

Jedna věc však Jance zůstala, přitahovali ji mniši až se naskytl jeden mnich ochotný posloužit v tomto ohledu papeži, jaké bylo jeho překvapení, když zjistil že papež je žena. Jen ať svět zná jméno tohoto →hříšníka, mnichovo jméno znělo Flodoros. Vztah se takhle táhl nějakou dobu dokavaď Jana zničeho nic nebyla v pánbožkem →požehnaném stavu, nikdo si nevšiml že se pontifuck nějak nafoukl a změny nálad připisovali tehdejší →orgové spíše začínající senilitě. Až přišel čas velikonoční. Tehdy bylo v Římské vesnici zvykem, že se pontifuck producíruje v procesí na cestě mezi koloseem a jakýmsi herním prostorem kostela (dodnes je tato tradice držena a je považována za skvělou příležitost ukázat se v herním kostýmu). Někde na půli cesty mezi koloseem a kostelem san Clemente Janku překvapili porodní bolesti všechny ženy za tuto lahůdku můžou poděkovat →Evičce). A tak se stalo, že pontifuck odrodil ve splašky páchnoucí škarpě syna, čímž byla okamžitě zbavena funkce a následně →exkomunikována. Z důvodu této záležitosti touto uličkou již žádný poupa neproše (ani náš stále více rudý Frank se neodváží do této uličky vstoupit, co kdyby třeba porodil, trasa procesí tedy musela být upravena).

Leze, leze, po železe.

Jak to bylo s Janou dále nevíme, snad vstoupila opět do kláštera, kde prožila zbytek života v pokání, nebo spíše pravděpodobněji byla hned na místě ukamenována mírumilovnými křesťany. Co se spratka týče, byl odchován jeptiškami a stal se dokonce pontifuckem Hadrianem který to dotáhl až na →svatého. Římané posléze postavili poupě Janě pomník, sochu na místě, kde vypustila pucha a opustila ji její neexistující →duše. Toto místo navštívil i hříšník a heretik Luther, zakladatel LutheroLARPu od kterého odvozuje svůj původ celá řada protestlarperů. Ve svých poznámkách označil toto místo za peklo na zemi a vyjádřil podiv nad tím, že orgové dopustí takhle pošpiňovat svou bezúhonnou pověst (za →redakci s ním nemůžu než souhlasit, i když se v současnosti smaží v →pekle).

V závěru tedy něco k důsledkům Jančina extempore. Nutno podotknout že tato storka byla uznávaná až do konce 17tého století coby autentická, stejně jako storka o →potopě světa či →válce na nebesích, na rozdíl od nich však byla z lore orgy vyškrtnuta, páč se jim nehodila do krámu. Od této doby byla prováděna u pontifucků zkouška mužství, kandidát si sedl na spejšl stoličku s dírou dole (jako má kadibudka) a pak jeden z kardinálů svou útlou ručkou otestoval kandidátovo pohlaví, když nahmatal, co potřeboval, poupa byl vysvěcen. Tahle židla je nadále v invetáři herního státu Vatikánu a orgové v současnosti předstírají, že neví, na co to je (lepší, než kdyby ji nechali zmizet, jako →relikvii prvotní tmy).
 


Katolický týdeník

4. června 2017 v 21:20 | Sammael |  Pravidla
Pokud jste si mysleli, že druhý z redaktorů webu záhadně zmizel nebo dokonce zaklepal bačkorami, jak onehdá vyhrožoval soudruh bratr Asterius, nemusíte se bát. Dal jsem si prostě jenom krátkou pauzičku a místo vytváření obsahu jsem se →modlil za úspěch našeho projektu, což samozřejmě vůbec nepomohlo. Abych vám dlouhou mezeru nějak vynahradil, mrkneme se spolu dnes na nejrozšířenější katolarperský bulvární plátek v této bezbožné zemi.

Katolický týdeník přináší, jak jeho název koneckonců napovídá, pravidelné zpravodajství o stavu komunity hráčů v Čechách a na Moravě, okrajově se ale věnuje i informacím ze skutečného světa. Krom tištěné verze existuje i webový portál, na němž najdete aktuální články i archiv toho, co už vyšlo. Autory obsahu jsou běžní →laici, ale samozřejmě i →velebníčci všech hodností.

Když munchkin Franta Saleský ukázal řeholnicím první číslo, úplně se jim podlomila kolena.

Ve zpravodajské sekci si počtete, jak probíhal nedávný →magický rituál svěcení →biskupa, ale i kam se vydal →poupa křenit na zahraniční cestu (třeba do pizzerie dvacet kroků od Vatikánu). Zajímavější je ale záložka Téma, pod kterou najdete pestrou směsici nejrůznějšího herního folklóru -- od zjevení →máti Mařky, přes nejrůznější →fanouškovské projekty až třeba o výklad toho, jak se kněží učí indoktrinovat své ovečky v rámci →homiletiky.

Ta správná prča ale začíná až v Odpovědnách, kde se naopak ustaraní katolarpeři obrací na →organizátory akce s dotazy ohledně →pravidel. Ptají se, zda může →Mikuláš používat →kostelní harampádí při chození s koledou (ano), jestli je dobré, když čte důstojný pán při →mši zaklínadla z tabletu (ne, ty internety by se měly zakázat) a zda mohou požádat hráči o pomoc konkurenčního šamana při hledání geopatogenních zón (těžko říct, tázaný neodpověděl).

Pokud si Frenk potřese pravicí s nějakým pánem, hned to musí být v Týdeníku!

Následují Rozhovory, kde můžete číst přepisy kafrání mezi redaktory plátku a známými hráči, Publicistika, kde je docela bordel a konečně Přílohy, což je bordel na kvadrát. Pokud ani potom nemáte dost, čekají na vás čtenářské blogy, názory a také zpravodajství z diecézí.

Katolický týdeník vznikl za komára, aby šířil blafy tehdy populárního marxismu-larpismu mezi čtenáře, kteří si mysleli, že kupují herní periodikum. KatoLARP je sice zhruba stejný nesmysl jako marx-larpismus, ale aspoň v něm máte imaginárního kamaráda Ježicha Krystruse. Není tedy divu, že se hráči na kontaminaci výlevkou konkurenční stoky záhy vykašlali a plátek živořil, dokud ho komančové nakonec zase nezatrhli.

Franta poté, co vyhrál rallye Dakar.

Stejně jako mnoho →svatých a koneckonců i sám Ježek ale ani Týdeník nezdechl tak snadno a po sametové revoluci vstal z mrtvých. Záhy se stal baštou liberálních →heretiků a konzervativní magoři si museli založit vlastní plátky typu →Duší a hvězd nebo časáku Te Deum. V Katolickém týdeníku totiž působí příležitostně "osobnosti" typu →Toma Halíka nebo Marka Orko Váchy.

Čtení a předplatné můžeme doporučit zejména progresivním katolarperům, kteří se s pravidly hry zas tolik neserou, chodí do →bufetu, občas ke →zpovědi a jinak LARP neberou moc vážně. Ostatní hráči by měli sáhnout po některé alternativě uvedené výše, případně se jim alespoň doporučuje kombinovat konzumaci novin s →exorcismem, →posty a oddrmolováním →litanií. Pro nehráče pak jde o parádní zdroj nechtěného humoru.

Skřetice Markéta

31. května 2017 v 17:59 | Kryštov Psohlavý |  Svatí
Je načase opět se ponořit do našich →svatých munchkinů. Dnes budeme hovořit o skřetici pomocnici Markétě. Ve východních →schizmatických denominacích je známá též jako svatá Mariana.

Už u datace nastává problém. Nikdo neví, kdy žila a zemřela (jakože u fiktivní herní postavy se tohle nedá určit.) →Orgové se však rozhodli dát postavě trochu tajemna, a tak je tento fakt v rámci lore postavy zatajen.
Předpokládá se, že zemřela asi v roce 304 po Ježkovi. Narodila se kdesi v Antiochii do rodiny pohanolarperského kněze, který ale záhy zemřel. Měla chůvu katolarperku a jak už to bývá, tak byla v útlém dětství indoktrinována a byl jí řádně →vymyt mozek. Katolarpeři zkrátka nerespektují hranice, tak tomu je koneckonců dodnes.

Markéta AKA. Mariana to dotáhla až do Louveru (Wikipedia)

Byla →pokřtěna a začala se zajímat o lore. Při studiu teologie se stala zběhlou v →apologetických diskuzích. Navíc to prý i byla kost, takže za ní každý pálil (není možné, aby byla světicí nějaká ošklivka, v tomto ohledu PR KatoLARPu funguje).
Jak už to bývá u světic staršího období, zamiloval se do ní tamní prefekt, a když byl konfrontován s tvrdou realitou -- hraj mou hru a sex bude až po →svatbě -- tak z toho fofrem vycouval a čekal na příležitost. Ta nakonec přišla, jak to bývá, tak římský císař začal pronásledovat katolarpery (dle církevní historie římští císaři nedělali nic jiného).

Prefekt Markétu napráskal a ta byla uvržena do basy. Jak si tak trčela v báni, tak se stalo, že za ní přišel sám ďábel v podobě draka. Ten milou světici spolkl. Naštěstí však zrovna svírala v ruce →krucifix, takže stačilo oddrmolit patřičné kouzlo →modlitby a drak silou →Velké trojky praskl a jeho vnitřnosti vymalovaly stěny cely na zeleno.

Potom byla několikrát zbičována a každý další den měla rány zahojené (aby jí je zas mohli rozdrásat). Byla natažena na skřipec (což je přesvědčovací metoda o pár století později úspěšně adaptovaná do KatoLARPu), dále vhozena do vody. Světice však uměla plavat, tak vyšla z vody a zas začala prosazovat nadřazenost KatoLARPu.

Zatvrzelost Markéty byla zkrátka silnější než "argumentace" jejích mučitelů. Brzy se jí dostalo Pánbožkova →požehnání a byla dekapitována. Po smrti pro změnu nenastaly hovadiny s →bezhlavým útěkem nebo s →mlékem místo krve.
S mrtvolkou to bylo opět vtipné: nejdříve byla přesouvána po Turecku, pak přišli islarpeři a tak byla přesunuta do Itálie. Nakonec ji orgové řádně →rozkouskovali, v Benátkách mají dokonce celé stehno (nebo je to kus paže? Těžko říct.).

Chtěl bych říct, že je s podivem, jak může pánbožko zacelit rány po mučení bez jizev a tím prodloužit utrpení svatého, avšak zachovat zemřelého bez toho, aby se potupně rozložil nedokázal. Naši soudruzi z Ruska odvádějí podstatně lepší práci v konzervaci svých svatých. (Wikipedia)

V ikonografii KatoLARPu bývá vyobrazována s drakem u nohou a křížkem v pracce. Také mívá na hlavě korunku, což má nést symboliku vítězství nad smrtí (fakt že je mrtvá nechme stranou). Dále bývá vyobrazena s perlou na památku jejího podvodního dobrodružství a z neznámých důvodů mívá někde v pozadí palmu.

Nyní k tomu, co má tato světice v kompetenci (nebo spíše v nekompetenci). V prvé řadě má na starost dívky, každé znásilnění jde na vrub právě Markétě. Chrání rolníky -- netuším, proč zrovna ty. Dále se rolníkům stará o dobré počasí, měla by být účinnou přímluvkyní při →exorcismech a nakonec, aby to nevypadalo že jsou orgům →ženy totálně ukradené, je také ochránkyní při porodu, páč i katolarperky se v této době potřebují k nějakému svatému utíkat.

Svatá Markéta nás učí… no vlastně nás nic moc neučí jen jsme ji chtěli v rámci čtrnácti svatých skřítků pomocníčků zpracovat.

Abrahám III: Nová naděje

25. května 2017 v 17:39 | Kryštov Psohlavý |  Dějiny spásy
Nastal čas zase pokračovat v naší →Abrahamovské anabázi. Naposledy jsme skončili, když Lot, nejvíce morální a cnostný člověk →sodomský, zplodil se svými dcerami syny. Pojďme se společně podívat, co za hovadiny mezitím prováděl Abram.

Jak si možná pamatujete, Abram, bohem vyvolený a nejvíce svatý člověk ze starší části lore, si přivydělával otrokářstvím a prostitucí své manželky. Jednou takhle cnostný Abe odcestuje do cizí země spolu se svým majetkem (dobytkem a otroky, ano, v tomto pořadí). Když si jej pozval tamní panovník, tak Abram využil starého triku a o své ženě Sáře, řekl že je to jeho sestra.

Minule jste viděli: Solný sloup

Vládce naletěl stejně jako kdysi faraon a Sáru si ještě ten den vzal. Když šel do ložnice, tak už toto kurvení Pánbožko nevydržel a seslal →Metatrona, aby celou srandu zarazil. Poté, co Metatron panovníku vyhrožoval smrtí, se tedy vládce docela rozumně rozhodl, že si soulož s přestárlou Sárou odpustí a raději Abrama zkonfrontuje s realitou.

Hned ráno tedy králík vylezl z nory a nechal si povolat Abrama řka: "Ty jeden židovskej parchante, jak sis mohl dovolit seslat na mě hněv samotného velkého Jehovna, všech jeho →andělů a →nebeské tankové divize k tomu? Co jsem ti udělal tak krutého, že mě nutíš ke →hřichu?"

Na to Abram odvětil: "It's a prank bro, jsem tě chtěl jen potrollit."

Po chvíli diskuze nakonec vyšlo najevo, že Abram nelhal v tom, že je jeho žena i zároveň sestra, a tím →biblický divnometr vylétl do závratných výšin. Sára je tedy dcerou Abrahámova otce a jedné z jeho otrokyň.

V tu chvíli si asi panovník řekl "→WTF?" a raději poslal Abeho do prčic s tím, že mu dal dobytek a další otroky, aby se už nevracel (musím uznat, že měl Abe docela obchodní talent).

Pro ty, kteří si to nepamatují, tak Sára je momentálně v Pánbožkem →požehnaném stavu a zároveň s Abem čeká dítě i jeho otrokyně Hagar. A jak už to u těhotných →inkubátorů bývá, obě porodily syny (nic jiného se nepřipouští).

Biblický milostný trojúhelník: Muž, žena a otrokyně.

Syn, co se narodil právoplatné manželce dostal jméno Izák a osm dní po narození byl obřezán (obřízka byl →magický rituál, který se už v současnosti v KatoLARPu →bohům díky nepraktikuje).

Nutno podotknut, že Abe tou dobou oslavil své 100. narozeniny, což je z biblického hlediska nic. Syn Hagar dostal jméno Otrok 2934 a Sára byla dost nabroušená, páč to byl také dědic, který si mohl nárokovat Abrahámův výnosný podnik. Proto donutila svého muže k tomu, aby nebohou Hagar i se spratkem vyhnal (opět).

Pánbožko sdělil Abeovi, že i z tohoto fakana vzejde nový národ, tak ať si nedělá starost. A fakt že jo, od tohoto děcka odvozují svůj původ hráči konkurenční akce IsLARPu. Jméno, které Otrok 2934 používal, znělo Izmael.

"Vím, že máš novorozeného haranta, ale táhni, než se mnou žena rozvede."

Mezitím se Pánbožko škrabal mezi půlkami a zvažoval, zda je mu Abram skutečně věrný. Dospěl k názoru, že jen strach dokáže, zda tomu tak je, či ne. Vymyslel tedy, jak Abeho řádně potrollit. Nakonec seslal posla (chudák Metaron všechno odedře): "Abe, dlouho sis liboval mé přízně, seber svého syna, běž s ním do země Mórie a tam jej zařízni jak podsvinče."

Kryštovův krátký vstup: Pro skeptiky a →ateisty, kteří si myslí, že Mórie je výdobytkem konkurenční fantasy, kterou sesmolil jistý Tolkien mám zprávu. Nalistujte si v Bibli Genesis 22,2 tam je to jasně napsáno -- Mória, hornatá krajina obydlená trpaslíky, často ve válečném stavu se zemí skřetů na východě.

Abram udělal to, co by udělal každý racionální věřící. Poslechl hlas ve své hlavě a šel teda svého syna zabít. Když dojeli na místo a vyšplhali na kopeček, co jim Pánbožko označil, Izák stále netušil, o co go. (Proč to musí být vždycky hora, nemohl by Pánbožko jednou komunikovat třeba na pláži u moře, pokud možno přímo v areálu hotelu. Zjevení páně přímo mezi bazénem a stánkem s hotdogy? Ne? Fakt ne?).

Metatron: "Nemůžu uvěřit, žes mu na to naletěl."

Jak si tak oba šlapou do kopce, Izákovi, co mu nemohoucí Fotr nadělil dlouhé vedení, došlo, že sebou nenesou žádné zvířátko, které by zapíchli. Po delší chvilce mu došlo že je to zvířátko on, ale to už měl na nohou i rukou pouta (proč jsem si v této části písma svatého vzpomněl na →sadomaso porno od Mala Gibsona?).

Když Abe zvedal nůž, dolétl anděl a už z dálky volal: "It's a prank bro, nezabíjej ho nebo půjdeš do →peklíčka."

Tak tedy vše dobře dopadlo. Izák byl sice nějakou dobu nafrněný, konec konců jej chtěli Fotřík s fotříkem zabít, ale to jej časem přešlo. V příštím díle se trochu pošoupneme v čase a podíváme se, jak to bylo s Abem dál a jak si Izák hledal ženu. Prosíme, abyste podpořili naši tvorbu svým →nicneděláním.

Bibleman

22. května 2017 v 20:37 | Kryštov Psohlavý |  Fanoušci
Do redakce se nám dostal projekt ze státu, kterému v současnosti vládne božský císař Trump a který stvořili pomýlení →heretici protestanté. Ve Spojených státech amerických vycházel od roku 1995 do roku 2010 dětský seriál Bibleman, který je v současnosti předěláván na animák.

Superman se může jít zahrabat se svými spodky na kalhotách. Batman a jeho vědecké vychytávky nejsou nic v porovnáním s výbavou našeho hrdiny a Spider-man se svým pavoučím smyslem nezmůže nic proti →magické moci Nejvyššího. Bibleman je skutečně jedinečný superhrdina, bojuje se zlem a v průběhu toho cituje →Bibli.

Bible vytištěná Braillovým písmem na jemném růžovém papíře, stylová edice v tradiční podobě svitku.
Ilustrační obrázek.

Miles Peterson je dost majetný bankéř, avšak celou dobu cítí, že mu něco schází. V nejčernější hodince svého života sáhne po Bibli a je osvícen Puchem svatým. To pro něj však neznamená stát se →knězem, vstoupit do řádu →mnichů nebo se vydat cestou →druida. Pro Milese to znamená stát se superhrdinou bojujícím se zlem. Jako správný superhrdina má Bibleman svou Biblecave (jeskyni), ze které řídí své operace.

S těmi mu pomáhá počítač U.N.I.C.E. a →poskoci, kteří se v průběhu let mění, je mezi nimi mimo jiné Biblegirl. Co by byl ale hrdina bez pořádných záporáků? V prvé řadě zde najdeme Doktora Decepta, zlého →ateistického vědce, který vlastně vypadá spíš jako ještěrka a nejspíše jako jedinému se mu podvedlo porazit Biblemana.

Jeho →teologické argumenty rozmašíruje fakty a vědeckou metodou, avšak nakonec za svou herezi končí za mřížemi. Dalším poutavým a originálním záporákem je The Fibler, zelenovlasý klaun, který jednou zapůsobil na děti v kostelním sboru a přiměl je lhát, tedy →hřešit. Dále bychom mohli uvést profesora Merituse, šíleného vědce, který se snaží přimět děti, aby nerespektovali autority. The Slacker je zase důchodce, který dělá děti líné za pomoci paprsku lenosti.

Bibleman oděný v helmě zprasení. (Bibleman Wiki)

K dostání jsou také figurky Biblemana i jeho poskoků a záporáků. V roce 2005 vyšla i počítačová hra. Přečíst si můžete komiksy a knihy, vznikla dokonce i desková hra.

Celkově na mě tento seriál působí dobře, jasně vymezuje kde je dobro (křesťané) a kde zlo (všichni ostatní). Bibleman jasně ukazuje že peníze nejsou všechno a že je nutno lézt do prdele →Velkou trojkou. Seriál dále jasně ukazuje, že naším největším nepřítelem v našem →evangelizačním úsilí je poznání, věda a ateisté, kteří soustavně sabotují onu Pánbožkumilou činnost fakty a realitou.

Nemohoucí fotře, tys seslal svého syna, Ježka Krystruse, aby zde na placaté Zemi hlásal tvé slovo. Chceme abys věděl, že skrze Ježkovy pokračovatele, jako je Bibleman, se daří evangelizovat (čti: vymývat mozky) mladé generaci, a tím jí je umožněno, aby jejich neexistující →dušička plesala a patřila na tebe v →krychli Nebeského Jeruzaléma až na věky věků, ámen.

skřítek Erasmus

6. května 2017 v 13:21 | Kryštov Psohlavý |  Svatí
→Svatý Erasmus pocházel z Antiochie kdesi v Sýrii. Postupně se vyšplhal skrze ranky až na pozici →biskupa (→pontifuck byl zabraný, tak se s tím musel spokojit). Když začalo Diokleciánovo pronásledování katolarperů, jal se odvážně prchnout a sedm let žil jako →druid v lesích na nějaké hoře. Nejspíše trochu inklinoval k severské odrůdě PohanoLARPu, páč mu tam nosil Odinův havran Hugin jídlo.

Jednoho večera za ním doletěl místo havrana →anděl s tím že Erasma Pánbožko posílá zpět do Antiochie. Místo toho, aby munchkin opeřenci na plnou hubu řekl, kam si ten debilní nápad může strčit, probudil v sobě ctnosti křesťanské ovce a vydal se na cestu. Když slezl z hory, zajaly jej Diocleciánovy legie, takže se anděl musel vrátit a nebohého Erasma spasit.

Zombí Erasmus se střevy namotanými na tyčce.

Snaživý wannabe mučedník se ale zase nechal zajmout (navíc nebyl v unikání úřadům dobrý, mohl by se učit od →dona Bosca). V →krychli Nebeského Jeruzaléma to zašumělo a sám archanděl Michael se sletěl dolů podívat co je to za trubku. Nakonec se nakrkl a Erasma portnul do Itálie, kde hráč ještě nějakou dobu vesele působil.

Když se plavil v jakýchsi neckách, nastala bouře a pověrčivý Erasmus začal drmolit Očenášek. Snažil se kouzlem →modlitby odvrátit blesky a utišit vlny. Když přestala bouře, Éra to připsal své →magii domnívaje se, že na něj →Vleklá trojka seslala své →požehnání. Herní bonusy však zřejmě nestačily a Erasmus byl císařovou gardou dopaden. Proto vždy uvádíme že bonusy jsou čistě herní a jejich podstata je čistě duchovní, čili fiktivní.

I když někoho mučíte, musíte mu nechat čepici.

Éra byl svázán a postupně mu byly vyňaty vnitřnosti z dutiny břišní. V průběhu mučení údajně několikrát zemřel a zase vstal z mrtvých, fiktivní postavy napsané dementními scénáristy to tak občas dělají. Vždycky něco zavolal a zase chcípnul -- no což, byl to houževnatý bastard. Díky své anabázi s neckami je patronem námořníků, dále má na starost bolesti břicha (mezi orgy se prostě občas najde troll) a bývá vzýván při porodu (císařským řezem, pravděpodobně). Z dalších nepochopitelných důvodů je také patronem domácích zvířat (myslím že by si rozuměl se svatým →hafanem).

Svatý Erasmus nás učí, že nemusíme vůbec přemýšlet, stačí jenom slepě vzývat přiblblou modlu z doby bronzové a všechno dobře dopadne Q. E. D. happy end.


skřítek Eustach

2. května 2017 v 21:05 | Kryštov Psohlavý |  Svatí
Lore této postavy →orgové zrovna moc nedomysleli, takže to okecali jednoduchým Záznamy se ztratily v proudech času. Což je teda pro hráče krajně neuspokojivé, ale to občas →pravidla bývají.

Co víme o Eustachovi jistě (páč nám to orgové řekli), je to, že důstojničil u římské armády za časů císaře Hadriana (nebo to bylo za Trajána?). Předtím, než absolvoval kouzelný →rituál křtu se jmenoval Placidus (Eustach je jen herní přezdívka). Sloužil dobře a v rámci své pracovní náplně aktivně potíral KatoLARP. Dále víme že měl ženu, což by byla nepodstatná informace, kdyby s ní neměl i dva syny.

Pánbíček má zkrátka rád paroháče, zvlášť od početí Ježicha Krystruse.

Údajně konal milosrdné skutky -- třeba když vařil křesťany v oleji, tak nechával rodiny dohromady. Díky tomuto dobrodiní se mu jednou na lovu zjevil Ježek, a to konkrétně mezi parožím jelena, kterého lovil. Na základě tohoto haluciodního úkazu se rozhodl, že přijme kouzelný rituál křtu a k tomu samému donutí i svou rodinu. Pak jej Pánbožko potrollil stylem Joba (o kterém snad budeme v budoucnu hovořit).

Čili že mu vše na čemu mu záleželo sebral a že ho pak ještě stihne nějakou chorobou jako správný sociopat. Eustach zdrhl do Egypta, páč v Římě se fakt nedařilo a přitom mu kapitán lodi ukradl ženu, jeho nejcenější majetek. Ve vodě pak pochcípali i haranti. To už Pánbíčkovi stačilo.

Superhrdinský crossover: skřítek Eustach a svatý Jiří.

Pak se karta obrací, Eustach nabude svého bývalého postavení, vyhraje nějakou tu válku. Ve dvou vojácích pozná své syny kteří se evidentně neutpili ale jen se nechali odplavit. Když se pak všichni ubytují v jednom domě, tak Eustach v zahradnici pozná svou ženu, odkopnutou lodním kapitánem. Život jde jako na drátkách až dokud nezemře tehdejší císař a jeho nástupce nenechá Eustacha i s rodinou předhodit lvům.

Lvíci křesťany nejí, protože jim →kříže můžou uvíznout v krku, takže tímto jídlem opovrhli. Nový císař se tedy nakrkl a nechal je upéct v býku (v antice dost oblíbená přesvědčovací metoda). Avšak stal se zázrak, Eustach i s famílií sice pošel bídnou smrtí, avšak tělo zůstalo neporušeno, připraveno na →rozkouskování.

Orgové ho následně udělali patronem rodinné pospolitosti je ochráncem Paříže, Madridu, myslivců, lovců a klempířů. Má být vzýván jako pomocník v nouzi, při velkých životních souženích a jako rádce v mezilidských vztazích. Díky ikonografii bývá zaměňován se svatým →Hubertem a svatým →Jiljím páč mu tam zas straší jelen.

Co se stane v Sodomě, zůstane v Sodomě

23. dubna 2017 v 20:34 | Kryštov Psohlavý |  Dějiny spásy
Články z rubriky vycházejí pomálu, takže si budu →sypat popel na hlavu a rychle se pokusím dotáhnout do konce další kus →dějin spásy. Po pasivně agresivní zmínce ze strany Sammaela v článku o →Květné neděli, kde poukázal na to že nám dějiny spásy docela stojí na místě, musím okamžitě pokačovat v zábavném tématu.

Potom, co Abraham v →předchozí pohádce vyřešil své manželské problémy a obřezal všechny své otroky (nutno podotknout že se jich nikdo neptal na svolení), tak k němu všemocný Pánbíček vyslal tři →anděly (jeden z nich byl nejspíš →Metatron, páč hovořil jménem pánbožka a →Velké trojky). Po tom, co Abeho manželka a otroci připravili bufet, zatímco pán domu poslům pouštního démona lízal podrážky, jeden z týpků řekl že teď odejde, že se vrátí a že bude mít Sára dítě.

Morálka podle Bible -- nabídněte úchylům dcery ke znásilnění.

Sára to slyšela a vysmála se mu: "Můj muž je impotent, ten těžko zplodí se mnou dítě." Nato anděl: "O tvé těhotenství se postarám sám.". Andělé a Abe si vyšli na procházku (vyjma toho jednoho, ten měl jiné věci na práci), až natrefili na městečko Sodomu.

Tu měl Pánbožko konverzaci sám se sebou. Nehovořil ani k Ježkovi, ani k Puchu svatému, ale prostě sám k sobě (schizofrenie hadra). Nebyl si totiž jistý, zda má Abrahamovi říct, že se chystá spustit atomovky na Sodomu a Gomoru. Nakonec ale vyměknul a všechno Abramovi vyslepičil. Ten navzdory tomu že podporoval otroctví, neuznával práva žen a řezal mužům penisy bez jejich svolení, pocítil poslední zbytky lidskosti a lidí v Sodomě se mu zželelo.

"Jo, Sodoma, to je sice hříšné město, avšak určitě se tam najde nějaký ten cnostný člověk," řekl Abe.

Pánbožko na to: "Ok, když najdu jednoho týpka, co je cnost sama, tak město ušetřím."

Hospoda tedy vyslal své dva andělské posly, aby hledali spravedlivé v Sodomě. Natrefili na Abeova synovce Lota, který se do Sodomy přistěhoval. Nakonec poslové přijali pozvání Lotra aby u něj přenocovali. V průběhu noci se kolem Lotova baráku shromáždil docela slušný dav lidí.

Nebojte se, všechno dobře dopadne.

"Že prej jsou u tebe jacísi chlápci, tak je chceme znásilnit," řekli poslové.

Lot, cnostný a spravedlivý člověk, na to: "Nechte mé hosty! Tu máte mé dvě dcery obcujte raději s nimi."

Dav tedy zneužil místo andělů Lotovy dcery a město je zachráněno. To si alespoň Abram myslel. Zde jde vidět, jaký je Pánbožko vlastně zmrd. Skrze posly poručil Lotovi, aby pobral svůj majetek (manželku a dcery) a opustil město. Tak šel Lot, jeho žena a jeho dvě téměř uznásilněné dcery.

Jak si tak prchali, tak jim anděl řekl: "Neohlížejte se, tupci, atomovka vás změní v sůl". Lotova žena běžela úplně vzadu. Nedalo jí to, vždyť ne každý den můžete vidět tak →pokročilou herní magii, a ohlédla se. Zbyl zní fakt jen solný sloup. Po menší mezipauze se Lotr usadil se svými dcerkami v jakési jeskyni. Zde se ukázalo, jak tento vysoce morální člověk zajistil kvalitní výchovu svých dcer.

Odveďte děti od obrazovky, přichází incest!

Starší řekla té mladší, že není muže, se kterým by mohli zavzpomínat na staré dobré časy, které zažil →Adam v →nebíčku. Proto opily svého otce a pak jej zneužily. Obě pak porodily syny, kteří začali další velké rody, které jsou v dnešní době již mrtvé, tak proč se tím zaobírat.

Řeknu to takhle: ten Abraham nám v redakci dává takovou čočku, že jsem si z toho musel třikrát oddrmolit Očenášek. Původně jsem čekal, že to vyjde na dva články, ale po prolistování →Bible pro Pánbíčkovu inspiraci jsem dospěl k názoru, že to bude přeci jen na článků více,. Proto vás tímto žádám o časté provádění kouzla →modlitby, snad nám nebeský fotr sešle svůj boost →požehnání a celé to v pořádku zvládneme.

Kam dál